fulltextové vyhledávání

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
25 26
Corny 2017
27 28 29 30
Blíží se konec termínu pro registraci do Logické olympiády
1
Měsíční plán akcí: říjen 2017
2
Vektor 4
3 4 5 6 7 8
Přihlášky do Logické olympiády uzavřeny
9 10 11
Přírodovědný klokan 2017
Ohlédnutí za Přírodovědným klokanem
12
Upozornění na dočasnou nefunkčnost informačního systému školy
13 14 15
Orientační maturitní kalendář JARO 2018
Určení maturitních předmětů profilové části MZ
16
Mléko do škol: informace o nejbližších závozech
17 18
Prezentace SŠ v Táboře
19
Fond Sidus: Změn sebe - změníš svět
20
Code Week s "bobrem"
21 22
23 24
Gazdina roba
25
pIšQworky 2017
Exkurze zaměřená na separaci a recyklaci odpadů
26 27 28 29
30 31 1
Měsíční plán akcí: listopad 2017
2 3
Výsledky Logické olympiády 2017
4 5
Drobečková navigace

Úvod > Statistika a finance > Inflace

Inflace

Tento výukový materiál navazuje na digitální výukový výukový materiál sady EKF II: Inflace.

Materiál slouží zároveň jako příklad pro výpočet geometrického průměru, který je popsán v tété sadě v části Charakteristiky polohy.

Výkladový příklad

Zadání:

Máte zadanou tabulku hodnot míry inflace vyjádřené přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za roky 2000 až 2013 (zdrojem dat je czso.cz).

Úkol:

  1. Zakreslete do grafu zadané roční míry inflace (spojnicový graf).
  2. Určete vývoj cen v letech 2000 až 2013, přičemž jako základ stanovte ceny roku 1999, které považujte za hodnotu 100.
  3. Zakreslete do grafu vývoj cen v letech 2000 až 2013 (rok 1999 = 100 - spojnicový graf).
  4. Vypočtěte průměrný meziroční přírůstek inflace v letech 2000 až 2013.
  5. Vypočtěte průměrné tempo růstu inflace v letech 2000 až 2013.
  6. Předpokládajte, že jste si koncem roku odložili částku 200 000 Kč. Kolik činila reálná hodnota těchto peněz v jednotlivých rocích 2000 až 2013, pokud peníze nebyly úročeny? Zakreslete tyto hodnoty do histogramu (sloupcového grafu).

Řešení:

Řešení je na webové stránce Inflace - řešený příklad.

 

Hodnoty míry inflace jsou na řádku (1), záložka Inflace. Tyto hodnoty dle výkladu geometrického průměru jsou hodnotami z sníženými o 1, pokud je chámpe jako bezrozměrné, resp. sníženými o 100 %, pokud je chápeme v procentech.

 

Z hodnot v řádku (1), list Inflace, jsme vytvořili graf roční míry inflace (záložka Graf1).

Dále jsme určili na základě řádku (1) hodnoty řádku (2): ceny navýšené o inflaci (rok 1999 = 100). Každý následující rok je cenová hladina navýšená o míru inflace. Tyto hodnoty jsou vlastně hodnotami x, ze kterých se počítají podíly z. Protože my jsme měli k dispozici pouze podíly, museli jsme si hodnoty x dopočítat zpětně (za základ jsme vzali 100 - rok 1999).

Hodnoty řádku (2) jsme zakreslili do grafu (záložka Graf2) vývoj cen v letech 2000 až 2013.

Hodnotu průměrného přírůstek cen (5), list Inflace, dostane podílem rozdílu hodnot za rok 2013 a za rok 1999 děleným počtem let - tedy 14. Zjistili jsme tak, že kdyby ceny v roce 1999 byly na úrovni 100 a v dalších letech rostly rovnoměrně o hodnotu průměrného přírůstku cen 3,023, činila by hladina cen v roce 2013 právě našich 142,3.

Průměrné roční index inflace vypočteme geometrickým průměrem z hodnot v řádku (3), list Inflace, tedy z hodnot z. Výsledek je na řádku (6), list Inflace. Z výsledku jsme zjistili, že inflace průměrně meziročně rostla o 2,6 %. Na základě tohoto výsledku můžeme tedy předpokládat při odhadování budoucí hodnoty peněz, že inflace se bude nadále pohybovat mezi 2 až 3 % ročně.

Posledním úkol je vytvoření grafu na listu Graf3. Jako základní hodnotu vezmeme 200 000 Kč pro rok 1999 a každý následující rok ji snížíme o roční míru inflace z řádku (1), list Inflace.


Úkol:

V tomto odkazu zjistíte vývoj průměrných mezd v ČR v letech 2000 až 2011. Vypočtěte obdobné charakteristiky a vytvořte vhodné grafy obdobně jako ve výše uvedeném výkladovém příkladě.