Fulltextové vyhledávání

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 1 2
Drobečková navigace

Hlavní strana > Absolventi > Profily studentů a absolventů > Michaela a Kamila Blažkovy

michala a kamila.jpgMichaela a Kamila Blažkovy: Když se sejde talent s pílí 

 

Michaela absolvovala naši školu ve třídě oktáva (2008 - 2016) a mladší sestra Kamila navštěvuje ve školním roce 2016/17 kvartu šestiletého gymnázia. Michaela chodila do naší poslední oktávy, Kamila naopak zahájila studium v naší první primě studia šestiletého. Michaelu vám představíme článkem, který připravila Ivana Švábová pro Milevské noviny. Kamila teprve u nás studuje, věříme, že se k ní ještě za čas vrátíme.

Položili jsme sestrám několik otázek. Otázky kladli Aneta Haškovcová (ve šk. r. 2016/17 studentka 2.A) a ing. Jiří Školník. Pro pochopení souvislostí je si třeba uvědomit, že rozhovor vznikal postupně v průběhu skoro celého roku 2016, takže některé informace nejsou již přesně aktuální. Důvod je, že chceme zachovat autentickou podobu. 


misa.JPGMichaela Blažková

Když se sejde talent s pílí

Studentka oktávy milevského gymnázia Míša Blažková, která za pár dní bude s ostatními spolužáky skládat svoji maturitní zkoušku, po celou dobu studia patřila k nejlepším a nejspolehlivějším studentům ve třídě. Na všech šestnácti vysvědčeních stálo hodnocení „prospěla s vyznamenáním“. Za své vynikající výsledky si v každém pololetí odnášela pochvalu za velmi dobrý prospěch. Navíc se po celých osm let svojí úspěšnou účastí na olympiádách a soutěžích podílela na reprezentaci gymnázia.

Od sekundy bodovala na olympiádách z fyziky, biologie a českého jazyka, v kvartě přibyly úspěchy v krajském kole Konverzační soutěže v ruském jazyce. V oktávě absolvovala celou řadu soutěží, vždy s výborným umístěním. Letos v krajském kole konverzace v ruském jazyce zvítězila a úspěšně si vedla i na celostátním kole v Praze. Na druhé příčce se umístila v okresním kole Olympiády z českého jazyka.

Zúčastnila se i soutěže v latinském jazyce, který se učila nepovinně jako třetí cizí jazyk, a uspěla i ve vyšší kategorii této soutěže výborně - ze zemského kola postoupila do celostátního. Zde velmi dobře obstála mezi studenty středních škol, kteří mají latinu jako jeden z povinných jazyků.

S dívčím florbalovým týmem úspěšně reprezentovala školu na sportovních soutěžích. Několikrát také přispěla k výborným výsledkům studentů gymnázia v ekonomické soutěži Finanční gramotnost.

Míše děkujeme za vynikající reprezentaci školy a přejeme jí hodně úspěchů v dalším studiu - po maturitě se chce věnovat přírodním vědám na vysoké škole.


h.jpgAH: Ty i tvoje sestra se zabýváte florbalem a hokejbalem. Jaké mají tyto sporty pro a proti, popřípadě který z nich je ti bližší?             

Michaela: Sportem číslo jedna je pro mě jednoznačně hokejbal, který hraji delší dobu. Od malička se mi líbil hokej, ale nikdy jsem neměla možnost se mu věnovat. Když se mi naskytla příležitost začít hrát hokejbal v týmu HC ŠD Písek ženy, dlouho jsem se nerozmýšlela. Se všemi holkami z týmu tvoříme skvělý kolektiv a v kabině je vždy skvělá atmosféra, která nás popohání ke stále lepším výsledkům. Moc si vážím i několika zápasů za český reprezentační tým do 18 let, které jsem měla možnost odehrát. Florbal je pro mě úžasná příležitost zaběhat si s hokejkou v ruce i v Milevsku. Když pod klubem FbC Došwich Milevsko vznikl oddíl juniorek, rozhodla jsem se to zkusit. Po několika trénincích s holkami jsem dostala nabídku trénovat a později i odehrát dvě sezóny za milevské juniory. Velmi si vážím toho, jak mě kluci mezi sebe přijali. V současné době už věkem do kategorie juniorů nezapadám. Oběma sportům bych se ráda dál věnovala (alespoň okrajově) i během studia na vysoké škole.

Kamila: Florbal jsem začala hrát o něco dříve, ale v současné době je mi asi bližší hokejbal. Bude to asi hlavně tím, že v hokejbalu dosahuji vyššího úspěchu, kterým je především má účast v reprezentaci České republiky do osmnácti let. Na hokejbalové tréninky musím bohužel dojíždět. Jezdím do Písku, kde jsem součástí úžasného ženského týmu HC ŠD Písek. Ve florbalu jsem se nejdále dostala pouze do užšího výběru dorostenek Jihočeského kraje a kraje Vysočina. I to samozřejmě považuji za úspěch a velice si toho vážím. U florbalu je to s dojížděním na tréninky o hodně snazší. Nemusím totiž dojíždět nikam, protože mě milevský florbalový klub FBC DOŠWICH Milevsko přijal do týmu chlapců. Právě Došwich mě k takovýmto sportům přivedl. Nedokáži asi s jistotou říct, který z těchto sportů je lepší. Oba mě nesmírně baví a doufám, že v obou budu mít příležitost pokračovat a stále se zlepšovat.

h2.jpgAH: Jaké jsou tvoje další záliby mimo florbal a hokejbal?                                                                   

Kamila: Poslední dobou se zabývám především florbalem a hokejbalem, ale samozřejmě nezapomínám ani na své ostatní záliby. Od malička se věnuji aerobiku, hře na klavír a jízdě na koni. Dříve jsem hrála na flétnu a do svých asi jedenácti let jsem se věnovala ještě tenisu. Ve volném čase také navštěvuji Sokol v Milevsku a turistický oddíl FTO Bernartice.

AH: Čemu by ses do budoucna chtěla věnovat, co tě baví?

Kamila: Do budoucna chci především dokončit milevské gymnázium a udělat maturitu. Po maturitě samozřejmě plánuji jít na vysokou školu. Baví mě ruský a český jazyk, biologie, chemie, zeměpis a zajisté tělocvik. Nejsem však ještě rozhodnuta na jakou vysokou školu půjdu. Ve volném čase se chci i nadále věnovat hlavně sportu. 

h3.jpgAH: Víme, že jsi byla celých 8 let dobrou studentkou. Co vlastně po gymnáziu půjdeš studovat a proč?

Michaela: Po dlouhém a usilovném rozmýšlení jsem se nakonec rozhodla pro obor Biochemie a biotechnologie na Fakultě potravinářské a biochemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Hledala jsem školu, která mě bude bavit a zároveň mi v budoucnosti zajistí vysokou pravděpodobnost uplatnění na trhu práce. V tomto ohledu pro mě zvítězila právě VŠCHT.

AH: Maturitu už máš za sebou. Kdyby ses měla poohlédnout zpět, co ti těch 8 let na gymnáziu přineslo?

Michaela: Jednak určitě to, kvůli čemu jsme asi všichni na gymnázium šli – maturitu a výborný odrazový můstek pro studium na vysoké škole. V první řadě však spoustu přátel a zážitků, na které si vždycky ráda vzpomenu.

h4.jpgJŠ: Chodila jsi do naší poslední oktávy, která ve svém složení příliš mnoho změn neměla, pravda několik studentů odešlo, jiní přišli, ale to vše se odehrálo především na nižším stupni. "Tvoje" oktáva, třebaže byla plná osobností s rozličnými zájmy, mi vždy přišla jako dobrá parta. Jak to vidíš ty? Jaké je to být tolik let se stejnými spolužáky a to navíc v době, kdy člověk dospívá? Při tolika letech společného "soužití" jsou navazována často celoživotní přátelství, myslíš si, že ta přátelství vznikala již brzo po nástupu k nám na školu, či že se teprve utvářela v průběhu let?

h5.jpgMichaela: Musím plně souhlasit s tím, že jsme byli třída velice různorodá. Každý z nás měl odlišné zájmy, názory, postoje – proto je s podivem, že v rozhodování zásadních otázek jsme vždy dokázali najít rozumný kompromis. Samozřejmě, jako snad v každém kolektivu, se sem tam objevila nějaká menší rozepře, ale většinou jsme táhli za jeden provaz a nenechali jeden druhého ve štychu. Přátelství samozřejmě vznikala hned po nástupu na školu. Ta se pak vyvíjela a formovala tak, jak jsme i my rostli. Některá přetrvala od primy až do oktávy a věřím, že vydrží i nadále; jiná naopak upadla do ústraní, aby se mohla vytvořit nová. 

 Děkujeme za rozhovor a přejeme  mnoho dalších studijních, sportovních i jiných úspěchů.