Já a svět financí podruhé

První kapesné jsem dostala, když jsem šla poprvé do školy. Do té doby jsem ho nepotřebovala. Zprvu to bylo pouze pár korun na dopravu. Tehdy mě jedna cesta autobusem stála dvě koruny. Týdně mi tak rodiče dávali přibližně 30 korun (vždy i něco málo navíc pro případ, že bych něco ztratila). Od 4. třídy jsme mezi školou měli i polední přestávky, o kterých jsme se se spolužáky šli projít ven, nebo něco koupit do obchodu. Dostávala jsem tak o pár korun více nebo jsem si vzala něco z mé kasičky, kde jsem si šetřila peníze od babiček k narozeninám, svátku nebo třeba za vysvědčení. 

Už od mala jsem byla takový skromnější typ a vždy jsem si peníze poctivě šetřila. Jeden čas jsem se dala do sbírání takových těch nových, čistých a lesklých mincí. Několik jich mám i teď a asi je nikdy neutratím, protože by mi to bylo líto - mají pro mě takovou speciální hodnotu :). Šetření mi vydrželo doteď a jsem za to moc ráda. Pokaždé si nejdříve pořádně promyslím, zda věci, které si chci koupit, mají nějaký význam a je opravdu nutné za ně peníze utratit. 

Rodiče mi platí veškeré věci, které jsou potřebné k mému vzdělání nebo mimoškolním aktivitám (např. aerobik, ZUŠ atd.). Chtěla bych si alespoň část těchto výdajů platit sama, ale naši vidí jako svoji povinnost mi tyto věci financovat sami. Od té doby, co jsem na gymnáziu, dostávám kapesné vždy na začátku týdne. Slouží zejména na dopravu nebo k zakoupení nějakých drobných věcí, sešitů atd. Pokud mi něco zbyde, tak si za to koupím např. nějaké dobré kafíčko, na které jsme s holkami pravidelně chodily do kavárny. Ostatní věci si platím sama. Občas, když si vybírám nějaké nové oblečení, mi něco rodiče koupí nebo přidají určitou částku, ale nikdy je o to neprosím. Nechci, aby mi platili takovéhle věci, protože už jenom ty volnočasové kroužky něco stojí.. 

Vlastní kartu zatím nemám. Určitě má své výhody (asi stejně jako nevýhody), ale zatím jsem neviděla důvod a neměla potřebu si ji pořizovat. Myslím si, že ještě nějakou dobu bez karty budu úplně bez problémů fungovat. Nicméně až dovrším věku 18ti let, tak už si ji asi pořídím. Co se týče např. online placení, tak jsem se ještě naštěstí nikdy nesetkala s nějakým problémem. Vždy vše proběhlo v pořádku. Pokud si něco objednávám z internetu a volím platbu online, funguje to tak, že mi to zaplatí rodiče nebo sestra (ti mají možnost online platby) a já jim peníze následně dám v hotovosti.

Na základní škole mě naučili ty nejpodstatnější věci, co se peněz týče. Měli jsme dokonce i nějaké přednášky od paní učitelky a žáků z Vimperku. Na vimperské základce se totiž finanční gramotnosti hodně věnují. Ukázali a vysvětlili nám např. to, jaký je rozdíl mezi debetní a kreditní kartou a mnoho dalších zajímavých věcí. Na závěr přednášky jsme si zahráli hru Finanční svoboda.

O finance se zajímám a určitě bych se do budoucna chtěla ještě více zaměřit na toto téma. Chtěla bych být takový ten finančně gramotný člověk, který si vždy vše ohledně peněz pečlivě promyslí a snaží se předejít nesmyslnému rozhazování peněz za úplně zbytečné věci. Myslím si, že je to v životě velmi důležité. Podle mého názoru by se o toto měl zajímat každý. Jak správně zacházet s penězi není zdaleka tak jednoduché, jak se možná na první pohled zdá.