Futsalisté opět překvapili

Obdržel jsem článek od našich futsalistů. Myslím, že titulek je skromný. Jejich prozatimní "tažení" od okresu až po krajské finále Jihočeského kraje je určitě jedním z největších  úspěchů v historii kolektivních sportů na naší malé škole. Jsem přesvědčen, že chlapci se vyrovnali naším velmi úspěšným atletkám nedávné minulosti. Nebudu skrývat, že jim velice fandím a za sebe jim už teď, ještě před vlastním finále, blahopřeji a děkuji za vzornou reprezentaci školy. (JŠ)

Ve čtvrtek 13. ledna jsme se opět zúčastnili tentokrát již 3. kola futsalového turnaje středních škol, které se konalo v Českých Budějovicích. Po senzačním postupu z druhého kola jsme se znovu museli smířit s absencí velmi důležitého článku našeho týmu Tomáše Picha, ač už bez berlí, byl stále indisponován svým zraněním z minulého měsíce, takže musel nastoupit pouze v pozici vedoucího mužstva. 

Naše rozcvičení  neprobíhalo podle plánu, jelikož míč, který nám byl propůjčen, byl takřka hned odhozen na tribunu a tak se náš čas na rozcvičku výrazně zkrátil. Špatná a nedbalá příprava měla velký vliv na průběh prvního utkání, ve kterém našimi soupeři byli žáci ze Střední zdravotnické školy a VOŠ v Českých Budějovicích. Valná většina týmu soupeře hraje první dorosteneckou ligu za budějovické Dynamo, na což jsme nechtěli brát tak velký ohled a určitě nás to neodradilo od odhodlání zvítězit, avšak bylo zřejmé, kdo je v tomto utkání favoritem. Již ne začátku se utkání nevyvíjelo v náš prospěch a hned jsme byli nuceni bránit soupeřovu kombinační hru. I přes dominanci domácích jsme si vypracovali pár ojedinělých šancí, které však skončily daleko od soupeřovi branky. Nakonec do naší svatyně, stráženou Lukášem Lalákem, spadly dvě branky, které určily pro nás nepříznivý výsledek 2:0. V krátké přestávce mezi zápasy náš tým motivovala slova z úst trenéra brankářů Petra Bardy, že postup je stále v našich nohách. 

Po krátkém odpočinku přišla hodina H. V následujícím klání se Střední průmyslovou školou elektrotechnickou z Českých Budějovic se mělo rozhodnout o dalším osudu jak našem, tak i soupeřově. Opět se nám naskytlo, pro nás již tradiční, srovnání dvou početně zcela odlišných mužstev. Nabuzení srdceryvným projevem pana ředitele a trenéra brankářů Bardy jsme vstoupili do veledůležitého klání. Od prvních minut bylo cítit, že oběma týmům jde o vše. Již po prvních tvrdých zákrocích musel rozhodčí krotit emoce na obou stranách. S nepřátelskou náladou zápasu jsme se však dokázali vypořádat o poznání lépe my. Po prvních dvou zásazích Jonáše Pecháčka, který se znovu trefil ve velice důležité situaci, a našeho kanonýra Suchana jsme měli skvěle nakročeno k šokující triumfu. Náš soupeř však výsledek nenesl dobře a celý zápas dostal ještě ostřejší ráz. Jako první se v konfliktu s budějovickými průmyslováky ocitl bouřlivák Miklavčič, chvíli po něm málem došlo na pěsti u brankáře Laláka. Po slovní přestřelce mezi českobudějovickým obráncem a naším útočníkem Suchanem a po Jardových slovech: ,,Radím ti dobře, už na mě nesahej, nebo to špatně skončí!!” už museli krotit emoce i oba trenéři na naší lavičce. Po našem třetím gólu opět z nohy Suchana však k dalším potyčkám nedošlo a mohli jsme pomalu ale jistě slavit vytoužený úspěch. 

Ne nadarmo se říká, že štěstí přeje připraveným. Ačkoli naše příprava bezprostředně před prvním zápasem tomuto rčení neodpovídala, naše pravidelné fotbalové tréninky ve veškerých hodinách tělesné výkony, za které býváme i často káráni, jak je vidno nesou ovoce. Uvidíme, jaké sklizně se dočkáme v dalším kole, tentokrát již krajském finále. Termín ani místo konání nám zatím není známý. Co ale víme již dnes je, že tým milevského gymnázia bude bojovat za další úspěch všemi svými silami a pevně věříme, že tento vítězný report nebude poslední.