HISTORIE ŠKOLY

Ředitelé školy

Zdroj: Almanach - 50 let Gymnázia v Milevsku, Milevsko 2003

Z historie milevského gymnázia

Půl století dlouhá existence milevské střední školy má počátek v roce 1953, kdy byla v Milevsku zřízena Jedenáctiletá střední škola. Význam této události vyplýval především ze skutečnosti, že se jednalo o první školu milevského regionu poskytující středoškolské vzdělání. Nejbližší střední školy se nacházely v Táboře a v Písku  a komplikace spojené s dopravou do zhruba dvacet pět kilometrů vzdálených měst byly hlavním důvodem, proč zejména děti z vesnic v okolí Milevska měly ztíženou možnost dosáhnout středoškolského vzdělání.

Rozhodnutí zřídit zde střední školu bylo tehdy ovlivněno jednak rychlým nárůstem počtu obyvatel, způsobený založením zdejších průmyslových podniků, jednak zavedením nového typu školy, tak zvané jedenáctiletky. Tento typ všeobecné vzdělávací školy v sobě zahrnoval všobecné vzdělání základní i středoškolské (tedy gymnaziální), neboť prvních osm ročníků odpovídalo osmi ročníkům základní školy a vyššího všeobecného vzdělání, jež bylo tak jako dnes chápáno především jako příprava ke studiu na vysoké škole, se žákům dostalo až v posledních třech ročnících - devátém až jedenáctém. Zřízením milevské jedenáctiletky tak logicky zanikla jedna ze dvou zdejších devítiletých škol, neboť část dětí absolvovala základní docházku na škole jedenáctileté.

Otevření školy

První školní rok byl zahájen 1. září 1953 velkou slavností v sále sokolovny, kde shromážděné žáky, učitele a rodiče přivítal i první ředitel školy František Zeman, do té doby ředitel školy devítileté. Do prvního ročníku středoškolského studia (tehdy označovaného jako devátý ročník školy jedenáctileté) nastoupilo 33 studentů. Vyučování komplikovala skutečnost, že zpočátku pouze dva učitelé měli aprobaci pro vyučování na střední škole, a to Bohumil Brož, do té doby učitel místní základní školy, a Josef Novotný, který se do svého rodného kraje vrátil po několikaletém působení ve Vlachovicích na moravskoslovenském pomezí. Proto vypomáhali kvalifikovaní učitelé dojíždějící z Tábora i učitelé ze základní školy.

Z Tábora přišel také bývalý ředitel tamějšího gymnázia Václav Zima, který už 1. listopadu 1953 vystřídal ve funkci ředitele Františka Zemana. Za Václava Zimy se 21. - 24. května 1956 konaly v Milevsku první maturitní zkoušky. Maturitu s vyzamenáním tehdy složili i Hana Bodláková a Pavel Černohlávek, pozdější dlouholetí vyučující na této škole. V srpnu téhož roku Václav Zima tragicky zemřel a ředitelem byl opět jmenovým František Zeman.

Za jeho působení škola dvakrát změnila svůj název: v roce 1959 se stala Dvanáctiletou střední školou (ovšem rok navíc se týkal základního vzdělání a o dva roky později Střední všeobecně vzdělávací školou. Tato doba hledání poznamenala i obsah studia, a to snahou rozšířit všeobecné vzdělání o odborné předměty. Studenti tak jeden den v týdnu trávili v místním strojírenském podniku ZVVZ nebo ve strojní traktorové stanici, kde se v teoretické i praktické rovině věnovali předmětům jak technologie výroby či strojírenství. K pokusu přiblížit gymnázia odborným školám se vrátilo české školství ještě v osmdesátých letech, kdy gymnaziální studenti volili mezi několika odbornými předměty, v Milevsku konkrétně mezi strojírenstvím, výpočetní technikou, ekonomikou a zemědělstvím. V roce 1962 vystřídal Františka Zemana Rudolf Pravda a v témž roce bylo na škole zahájeno večerní studium tak zvané Střední školy pracujících, jejíž poslední absolventi maturovali v roce 1967.

Čtyřleté gymnázium

V roce 1968 čekaly školu další změny. Dne 1. září začalo vyučování v prvním ročníku nově zaváděného čtyřletého gymnázia a škola se organizačně oddělila o ročníků základní školní docházky. Ředitelem se stal Josef Novotný, kmenový člen zdejšího profesorského sboru. Josef Novotný byl po dvou letech vystřídán Jiřím Šimánkem, který do té doby působil na milevském učilišti. Emancipace milevské střední školy byla symbolicky dovršena roku 1975, kdy se z budovy základní školy v dnešní Jeřábkově ulici přestěhovala do budovy, kde sídlí dodnes. Jiří Šimánek vykonával svou funkci až do roku 1986. V roce jeho úmrtí se stala ředitelkou Lenka Ševčíková, douholetá vyučující milevského gymnázia a zatím jediná žena, která kdy stála v jeho čele.

Po revoluci

V roce 1991 vystřídal Lenku Ševčíkovou ve vedení školy Pavel Černohlávek, dlouholetý zástupce ředitele. Ještě v tomto školním roce byl na místo ředitele jmenován Evžen Jiroušek. Uběhl další rok a i ten se zapsal do historie gymnázia stejně důležitě - škola totiž získala právní subjektivitu. Jednou z nejvýznamějších údalostí novodobé historie bylo zavedení osmiletého studia. První studenti do něj nastoupili v září 1995.

Zdroj: Hana Krajícová: Z historie milevského gymnázia, Almanach Gymnázia Milevsko k výročí 50. let