fulltextové vyhledávání

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
30 1
Měsíční plán akcí: květen 2018
2
Žákovský průvodce maturitní zkouškou JARO 2018
3
Seznam přijatých uchazečů v 1. kole přijímacích zkoušek
4
Napsali o nás: Jak dopadly písemné maturity do milevského gymnázia?
5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16
Fotogalerie: Okresní kolo Poháru rozhlasu
Napsali (nejen) o nás: Okresní kolo Poháru rozhlasu v Písku
17
Vyhlášení 2. kola přijímacího řízení
Biologická olympiáda kat. C nám přinesla úspěch
Fotogalerie: Krajské kolo OVOV v Táboře
Molíková opět postoupila do republikového finále
18 19 20
21
Ústní část maturitní zkoušky JARO 2018
22
Ústní část maturitní zkoušky JARO 2018
Kopírovací centrum pro žáky a učitele
Milevské gymnazistky přidaly do sbírky další pohár
23
Ústní část maturitní zkoušky JARO 2018
24
Ústní část maturitní zkoušky JARO 2018
25
Oběžná dráha za dveřmi
Ústní část maturitní zkoušky JARO 2018
Zpracování osobních údajů
Záznam o činnosti zpracování osobních údajů
Slavnostní zakončení ústní části maturitní zkoušky JARO 2018
Maturity ve třídě 4.A byly úspěšné
26 27
28 29
Beseda o národních srovnávacích zkouškách
30 31 1
Měsíční plán akcí: červen 2018
Mezinárodní den dětí
Výsledky 2. kola přijímacího řízení
Poděkování za pomoc při dni dětí
2 3
Drobečková navigace

Úvod > Ekonomika a finance II > Fiskální politika > Hospodářská politika

Hospodářská politika

Hospodářská politika je záměrné zasahování státu do ekonomiky za účelem dosažení určitých předem stanovených cílů.

Hospodářská politika má dva základní typy:

  • fiskální politiku,
  • monetární politiku.

Fiskální politika:

Fiskální politika je prováděna vládou. Její účinek je covlivněn tím, kolik peněz stát získává (z daní, půjčka apod.), a tím kolik peněz stát vydává formou státních výdajů (zejména státních nákupů zboží a služeb). Státními nákupy zboží a služeb (např. stavba dálnic) stát podporuje rozvoj ekonomiky (zakázky pro firmy, přijímání zaměstnanců, růst efektivní koupěschopné poptávky, další vyvolané pracovní příležitosti apod.).

Fiskální politika se dotýká všech občanů, příprava jejích opatření je zpravidla zdlouhavá (např. změně daní předchází složitý a také často dlouhý legislativní proces), avšak její účinek bývá zpravidla okamžitý.

Monetární politika:

Monetární politika je prováděna centrální bankou. Jejím hlavním cílem je cenová stabilita. Centrální banka kontroluje množství peněz v oběhu. Součástí monetární politiky je i vnější měnová politika, která je zaměřena na krátkodobé oblivňování kurzu měny.

Opatření monetární politiky lze provádět prakticky okamžitě. Její dopad často nebývá okamžitý, někdy se projeví až v delším časovém horizontu. Některá její opatření nemají požadovaný účinek. Z hlediska dopadu na společnost je často monetarní politika téměř "neviditelná", její účinky se projevují v cenách zboží a služeb.

Rozdílné názory na hospodářskou politiku

O cílech a nástrojích hospodářské politiky, jakož i o celkovém rozsahu působení státu na ekonomiku, vedou ekonomové a politici spory. Hospodářská politika moderního demokratického státu je zpravidla kompromisem mezi /liberalismem a intervencionalismem.

Liberální hospodářská politika vychází z předpokladu, že tržní mechanismus dokáže sám o sobě dostatečně regulovat ekonomiku, takže stát nemusí do hospodářství významně zasahovat. Úlohou státu je pouze zajistit obranu státu, jeho bezpečnost, výkon spravedlnosti a poskytování statků a služeb, které nemohou být zajištěny prostřednictvím trhů.

Intervencionalisticky zaměřená hospodářská politika zdůrazňuje odpovědnost státu za vývoj ekonomiky. Intervencionalisté považují tržní ekonomiku za nestabilní systém, domnívající se že, že trh není sám schopent zajistit optimální využívání výrobních faktorů. Zdůrazňují proto nutnost zásahu státu do ekonomiky, především formou podpory poptávky rostoucími státními výdaji (včetně rostoucího státního nákupu zboží a služeb), a to i za cenu rostoucího zadlužování státu.

Vývoj úlohy státu v historii:

Již od období antiky stát shromažďova prostředky na obranu státu, bezpečnost a na budování infrastruktury, později na rozvoj kultury a vzdělanosti.

Od konce 19. stol. roste daňové zatížení občanů a začínám docházet k přerozdělování získaných prostředků státu mezi regiony a občany státu a k sociální politice.

Ve 20. století začíná být zdůrazňována především stabilizační funkce státu jakožto ochrana společnosti před výkyvy hospodářského cyklu.