fulltextové vyhledávání

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
26
Distanční výuka pokračuje i po 26. 4. 2021 - přehled opatření
27 28
Maturita: Dodatek k opatření obecné povahy MŠMT navyšující počet opravných zkoušek (akt.)
29
Vyhlášení voleb do školské rady
30
Aktualizace školních webových stránek v dubnu 2021
Studentský článek: Jak to vidím já aneb motivace pro psychicky vyčerpané z koronaviru
Maturitní zpravodaj č. 55: Cizí jazyky
1
Měsíční plán akcí: květen 2021
Měsíční plán akcí: červen 2021
2
3
Fejeton
Maturitní kalendář JARO 2021
Naše gymnázium zůstává i po 3.5.2021 až do odvolání v režimu distanční výuky (akt.)
Novinky ve školní jídelně 1. ZŠ Milevsko
Nejlepší JA Titan tým ČR pro rok 2021 (aktualizováno po 6. kole)
4
Informace k provozu školy od 10. května 2021
Maturitní zpravodaj CJL
5 6 7
OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY – PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY – DODATEK
8 9
10
Informace k provozu školy od 10. května 2021
11
Vyhlášení výběrového řízení - hospodářka a administrativní pracovnice školy
12 13
Volby do školské rady - zveřejnění kandidátů
14 15 16
17
Informace k provozu školy od 17. května 2021
18 19 20 21 22 23
24
Informace k provozu školy od 24. května 2021 (aktualizováno)
25
Post-analýza: Nejlepší JA Titan tým ČR pro rok 2021
26 27 28 29 30
31
Informace k provozu školy od 31. května 2021
1
Zahájení maturit ve třídě 4.A
2
Maturity: třídy se vystřídaly
3 4
Jak říkávají absolventi: "Maturita je už zandaná..."
5 6
Drobečková navigace

Úvod > Ekonomika a finance II > Inflace

Inflace

Cenová hladina - celková průměrná úrověň cen v ekonomice.

Pohyb cenové hladiny:

  • Inflace - růst cenové hladiny
  • Dezinflace - snížení tempa růstu cenové hladiny oproti předcházejícímu období
  • Deflace - pokles cenové hladiny

Vývoj inflace v čase se vyjadřuje v procentech a hovoříme o míře inflace.

Míra inflace se vyjadřuje cenovými indexy, přičemž nejčastěji se užívá index spotřebitelských cen, který sleduje pohyb cen ve spotřebním koši.

Druhy inflace:

Podle výše rozlišujeme inflaci:

  • mírnou - nárůst cenové hladiny je v jednotkách procent, přičemž urrčitá inflace (2 %) se považuje za přirozenou. Spotřebitel důsledky mírné inflace výrazně negativně nepociťuje.
  • pádivou - nárůst cenové hladiny je v desítkách procent. Klesá důvěra ve spořicí produkty bank, neboť pádivá inflace úspory znehodnocuje, lidé nakupují dlohodobě stabilní statky (nemovitosti, zlato, umělecké přeměty apod.)
  • hyperinflaci - nárůst cen je ve stovkách až tisících procent. Tento stav představuje zhroucení ekonomiky a důvěry v měnu. Ceny dosahují astronomické výše, vydávají se bankovky v nominálu milionů a miliard. Lidé se vracejí ke směně zboží za zboží (barter).

Inflaci lze rozlišit i podle očekávání na:

  • očekávanou - lze s ní počítat např. při investičním rozhodování, při výpočtu očekávaného výnosu automaticky odečítáme od hrubého výnosu očekávanou inflaci.
  • neočekávanou - jejím důsledkem je např. fakt, že na neočekávaně vysoké inlaci prodělávají věřitelé a naopak vydělávají dlužníci.

Podle příčin rozlišujeme inflaci:

  • poptávkovou - jestliže příjmy rostou rychleji než výroba, roste poptávka po zboží, což vede k růstu cen. Říká se jil též inflace tažaná poptávkou.
  • nabídkovou - pokud firmám restou náklady na vstupu (např. ceny energigí) zdražují své výrobky a vyvolávají pak tuto inflaci označovanou též jako inflace tažená nabídkou.
  • setrvačnou - pokud inflace po určitou dobu setrvává požadují zaměstnanci meziroční nárůst mezd minimálně o inlaci, pokud jejich požadavky zaměstnavatelé uspokojují, udržují tím tuto míru inlace.

Za příčinu inflace se obykle považuje rostoucí množství peněz v ekonomice.


100 milionů marek (Německo 1923)

Obr. ilustruje hyperinlaci: 100 milionů marek (Německo 1923). Zdrojem obr. je Wikimedia Commons).

Důsledky inflace:

  • klesá hodnota peněz
  • postihuje zejm. osoby se stálým příjmem
  • znehodnocuje vklady