fulltextové vyhledávání

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
29
Aneta se Štěpánem nejlepší v okresním kole Olympiády z českého jazyka
30 31
Maturita: registrace na výsledkový portál a přihlašování ke zkoušce MATEMATIKA+
1
Měsíční plán akcí: únor 2018
2 3 4
5 6
Ekonomická olympiáda 2017/18
7 8
Tematické okruhy k maturitě ve šk.r. 2017/18
Okresní kolo Konverzační soutěže v NEJ kat. III.A (aktualizováno)
9 10 11
12 13 14
Okresní kola Konverzační soutěže v ANJ - dvakrát třetí místo
15
Okresní kola Konverzační soutěže v ANJ - dvakrát třetí místo
16
Pozvánka na Den otevřených dveří 16. února 2018
Den otevřených dveří
17 18
19 20
Okresní kolo Zeměpisné olympiády
21 22 23
Školní kolo hry JA TITAN - přihlášky
Krajské kolo konverzační soutěže v ruském jazyce bylo pro nás úspěšné
24 25
26 27 28 1
Měsíční plán akcí: březen 2018
2 3 4
Drobečková navigace

Úvod > Statistika a finance > Inflace

Inflace

Tento výukový materiál navazuje na digitální výukový výukový materiál sady EKF II: Inflace.

Materiál slouží zároveň jako příklad pro výpočet geometrického průměru, který je popsán v tété sadě v části Charakteristiky polohy.

Výkladový příklad

Zadání:

Máte zadanou tabulku hodnot míry inflace vyjádřené přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za roky 2000 až 2013 (zdrojem dat je czso.cz).

Úkol:

  1. Zakreslete do grafu zadané roční míry inflace (spojnicový graf).
  2. Určete vývoj cen v letech 2000 až 2013, přičemž jako základ stanovte ceny roku 1999, které považujte za hodnotu 100.
  3. Zakreslete do grafu vývoj cen v letech 2000 až 2013 (rok 1999 = 100 - spojnicový graf).
  4. Vypočtěte průměrný meziroční přírůstek inflace v letech 2000 až 2013.
  5. Vypočtěte průměrné tempo růstu inflace v letech 2000 až 2013.
  6. Předpokládajte, že jste si koncem roku odložili částku 200 000 Kč. Kolik činila reálná hodnota těchto peněz v jednotlivých rocích 2000 až 2013, pokud peníze nebyly úročeny? Zakreslete tyto hodnoty do histogramu (sloupcového grafu).

Řešení:

Řešení je na webové stránce Inflace - řešený příklad.

 

Hodnoty míry inflace jsou na řádku (1), záložka Inflace. Tyto hodnoty dle výkladu geometrického průměru jsou hodnotami z sníženými o 1, pokud je chámpe jako bezrozměrné, resp. sníženými o 100 %, pokud je chápeme v procentech.

 

Z hodnot v řádku (1), list Inflace, jsme vytvořili graf roční míry inflace (záložka Graf1).

Dále jsme určili na základě řádku (1) hodnoty řádku (2): ceny navýšené o inflaci (rok 1999 = 100). Každý následující rok je cenová hladina navýšená o míru inflace. Tyto hodnoty jsou vlastně hodnotami x, ze kterých se počítají podíly z. Protože my jsme měli k dispozici pouze podíly, museli jsme si hodnoty x dopočítat zpětně (za základ jsme vzali 100 - rok 1999).

Hodnoty řádku (2) jsme zakreslili do grafu (záložka Graf2) vývoj cen v letech 2000 až 2013.

Hodnotu průměrného přírůstek cen (5), list Inflace, dostane podílem rozdílu hodnot za rok 2013 a za rok 1999 děleným počtem let - tedy 14. Zjistili jsme tak, že kdyby ceny v roce 1999 byly na úrovni 100 a v dalších letech rostly rovnoměrně o hodnotu průměrného přírůstku cen 3,023, činila by hladina cen v roce 2013 právě našich 142,3.

Průměrné roční index inflace vypočteme geometrickým průměrem z hodnot v řádku (3), list Inflace, tedy z hodnot z. Výsledek je na řádku (6), list Inflace. Z výsledku jsme zjistili, že inflace průměrně meziročně rostla o 2,6 %. Na základě tohoto výsledku můžeme tedy předpokládat při odhadování budoucí hodnoty peněz, že inflace se bude nadále pohybovat mezi 2 až 3 % ročně.

Posledním úkol je vytvoření grafu na listu Graf3. Jako základní hodnotu vezmeme 200 000 Kč pro rok 1999 a každý následující rok ji snížíme o roční míru inflace z řádku (1), list Inflace.


Úkol:

V tomto odkazu zjistíte vývoj průměrných mezd v ČR v letech 2000 až 2011. Vypočtěte obdobné charakteristiky a vytvořte vhodné grafy obdobně jako ve výše uvedeném výkladovém příkladě.