fulltextové vyhledávání

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
27 28 29 30
Logická olympiáda 2021 - přihlašování
1
Aplikace Bakaláři (aktuální stav)
Měsíční plán akcí: říjen 2021 (aktualizováno)
2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14
MATURITA V ROCE 2022 (doplněno)
15 16 17
18 19 20 21
Vize Česka
22
pIšQworky
Vize Česka
Konference Příštích 10 let - Vize Česka
23
Studentský summit (1): Jak jsme se dostali na summit
Studentský summit (2): 1. přípravné setkání
24
Logická olympiáda 2021 - výsledky
25
Ředitelské volno 25.-26.10.2021
26
Ředitelské volno 25.-26.10.2021
27
První letošní soutěž v Psaní hravě
28 29 30 31
Drobečková navigace

Úvod > Statistika a finance > Inflace

Inflace

Tento výukový materiál navazuje na digitální výukový výukový materiál sady EKF II: Inflace.

Materiál slouží zároveň jako příklad pro výpočet geometrického průměru, který je popsán v tété sadě v části Charakteristiky polohy.

Výkladový příklad

Zadání:

Máte zadanou tabulku hodnot míry inflace vyjádřené přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za roky 2000 až 2013 (zdrojem dat je czso.cz).

Úkol:

  1. Zakreslete do grafu zadané roční míry inflace (spojnicový graf).
  2. Určete vývoj cen v letech 2000 až 2013, přičemž jako základ stanovte ceny roku 1999, které považujte za hodnotu 100.
  3. Zakreslete do grafu vývoj cen v letech 2000 až 2013 (rok 1999 = 100 - spojnicový graf).
  4. Vypočtěte průměrný meziroční přírůstek inflace v letech 2000 až 2013.
  5. Vypočtěte průměrné tempo růstu inflace v letech 2000 až 2013.
  6. Předpokládajte, že jste si koncem roku odložili částku 200 000 Kč. Kolik činila reálná hodnota těchto peněz v jednotlivých rocích 2000 až 2013, pokud peníze nebyly úročeny? Zakreslete tyto hodnoty do histogramu (sloupcového grafu).

Řešení:

Řešení je na webové stránce Inflace - řešený příklad.

 

Hodnoty míry inflace jsou na řádku (1), záložka Inflace. Tyto hodnoty dle výkladu geometrického průměru jsou hodnotami z sníženými o 1, pokud je chámpe jako bezrozměrné, resp. sníženými o 100 %, pokud je chápeme v procentech.

 

Z hodnot v řádku (1), list Inflace, jsme vytvořili graf roční míry inflace (záložka Graf1).

Dále jsme určili na základě řádku (1) hodnoty řádku (2): ceny navýšené o inflaci (rok 1999 = 100). Každý následující rok je cenová hladina navýšená o míru inflace. Tyto hodnoty jsou vlastně hodnotami x, ze kterých se počítají podíly z. Protože my jsme měli k dispozici pouze podíly, museli jsme si hodnoty x dopočítat zpětně (za základ jsme vzali 100 - rok 1999).

Hodnoty řádku (2) jsme zakreslili do grafu (záložka Graf2) vývoj cen v letech 2000 až 2013.

Hodnotu průměrného přírůstek cen (5), list Inflace, dostane podílem rozdílu hodnot za rok 2013 a za rok 1999 děleným počtem let - tedy 14. Zjistili jsme tak, že kdyby ceny v roce 1999 byly na úrovni 100 a v dalších letech rostly rovnoměrně o hodnotu průměrného přírůstku cen 3,023, činila by hladina cen v roce 2013 právě našich 142,3.

Průměrné roční index inflace vypočteme geometrickým průměrem z hodnot v řádku (3), list Inflace, tedy z hodnot z. Výsledek je na řádku (6), list Inflace. Z výsledku jsme zjistili, že inflace průměrně meziročně rostla o 2,6 %. Na základě tohoto výsledku můžeme tedy předpokládat při odhadování budoucí hodnoty peněz, že inflace se bude nadále pohybovat mezi 2 až 3 % ročně.

Posledním úkol je vytvoření grafu na listu Graf3. Jako základní hodnotu vezmeme 200 000 Kč pro rok 1999 a každý následující rok ji snížíme o roční míru inflace z řádku (1), list Inflace.


Úkol:

V tomto odkazu zjistíte vývoj průměrných mezd v ČR v letech 2000 až 2011. Vypočtěte obdobné charakteristiky a vytvořte vhodné grafy obdobně jako ve výše uvedeném výkladovém příkladě.