Fulltextové vyhledávání

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5
Drobečková navigace

Hlavní strana > Ekonomika a finance II > Inflace

Inflace

Cenová hladina - celková průměrná úrověň cen v ekonomice.

Pohyb cenové hladiny:

  • Inflace - růst cenové hladiny
  • Dezinflace - snížení tempa růstu cenové hladiny oproti předcházejícímu období
  • Deflace - pokles cenové hladiny

Vývoj inflace v čase se vyjadřuje v procentech a hovoříme o míře inflace.

Míra inflace se vyjadřuje cenovými indexy, přičemž nejčastěji se užívá index spotřebitelských cen, který sleduje pohyb cen ve spotřebním koši.

Druhy inflace:

Podle výše rozlišujeme inflaci:

  • mírnou - nárůst cenové hladiny je v jednotkách procent, přičemž urrčitá inflace (2 %) se považuje za přirozenou. Spotřebitel důsledky mírné inflace výrazně negativně nepociťuje.
  • pádivou - nárůst cenové hladiny je v desítkách procent. Klesá důvěra ve spořicí produkty bank, neboť pádivá inflace úspory znehodnocuje, lidé nakupují dlohodobě stabilní statky (nemovitosti, zlato, umělecké přeměty apod.)
  • hyperinflaci - nárůst cen je ve stovkách až tisících procent. Tento stav představuje zhroucení ekonomiky a důvěry v měnu. Ceny dosahují astronomické výše, vydávají se bankovky v nominálu milionů a miliard. Lidé se vracejí ke směně zboží za zboží (barter).

Inflaci lze rozlišit i podle očekávání na:

  • očekávanou - lze s ní počítat např. při investičním rozhodování, při výpočtu očekávaného výnosu automaticky odečítáme od hrubého výnosu očekávanou inflaci.
  • neočekávanou - jejím důsledkem je např. fakt, že na neočekávaně vysoké inlaci prodělávají věřitelé a naopak vydělávají dlužníci.

Podle příčin rozlišujeme inflaci:

  • poptávkovou - jestliže příjmy rostou rychleji než výroba, roste poptávka po zboží, což vede k růstu cen. Říká se jil též inflace tažaná poptávkou.
  • nabídkovou - pokud firmám restou náklady na vstupu (např. ceny energigí) zdražují své výrobky a vyvolávají pak tuto inflaci označovanou též jako inflace tažená nabídkou.
  • setrvačnou - pokud inflace po určitou dobu setrvává požadují zaměstnanci meziroční nárůst mezd minimálně o inlaci, pokud jejich požadavky zaměstnavatelé uspokojují, udržují tím tuto míru inlace.

Za příčinu inflace se obykle považuje rostoucí množství peněz v ekonomice.


100 milionů marek (Německo 1923)

Obr. ilustruje hyperinlaci: 100 milionů marek (Německo 1923). Zdrojem obr. je Wikimedia Commons).

Důsledky inflace:

  • klesá hodnota peněz
  • postihuje zejm. osoby se stálým příjmem
  • znehodnocuje vklady