Fulltextové vyhledávání

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
1
Jak to bude s maturitami a přijímacími zkouškami?
Časové schéma maturit v naší škole
Měsíční plán akcí: červen 2020
2 3 4 5
Písemná část maturitní zkoušky z dějepisu
6 7
8
Přijímací zkoušky v naší škole
OCHRANA ZDRAVÍ NA SŠ V PRŮBĚHU PŘIJÍMACÍCH ZKOUŠEK A MATURITNÍCH ZKOUŠEK 19/20
9
Přijímací zkoušky v naší škole
10
Možnost osobní přítomnosti ve škole pro žáky SŠ nematuritních ročníků
Ještě jsme se na pár dní vrátili do školy
11
Soutěž BRLOH Extra
Možnost osobní přítomnosti ve škole pro žáky SŠ nematuritních ročníků
Rozhovor s dvěma finalisty soutěže Nejlepší JA Titan tým
Ještě jsme se na pár dní vrátili do školy
12
Možnost osobní přítomnosti ve škole pro žáky SŠ nematuritních ročníků
Ještě jsme se na pár dní vrátili do školy
13
Možnost osobní přítomnosti ve škole pro žáky SŠ nematuritních ročníků
Ještě jsme se na pár dní vrátili do školy
14
Možnost osobní přítomnosti ve škole pro žáky SŠ nematuritních ročníků
Ještě jsme se na pár dní vrátili do školy
15
Možnost osobní přítomnosti ve škole pro žáky SŠ nematuritních ročníků
Ještě jsme se na pár dní vrátili do školy
16
Možnost osobní přítomnosti ve škole pro žáky SŠ nematuritních ročníků
Ještě jsme se na pár dní vrátili do školy
Výsledky 1. kola přijímacího řízení pro šk.r. 2020/21 - 4G
17
Možnost osobní přítomnosti ve škole pro žáky SŠ nematuritních ročníků
Ještě jsme se na pár dní vrátili do školy
Výsledky 1. kola přijímacího řízení pro šk.r. 2020/21 - 6G
Zrušení povinné maturity z matematiky
18
Možnost osobní přítomnosti ve škole pro žáky SŠ nematuritních ročníků
Ještě jsme se na pár dní vrátili do školy
19
Možnost osobní přítomnosti ve škole pro žáky SŠ nematuritních ročníků
Ještě jsme se na pár dní vrátili do školy
20 21
22
Jak proběhne závěr školního roku?
Maturity ve třídě 4.A
23
Maturity ve třídě 4.A
24
Maturity ve třídě 4.A
Vyhlášení 2. kola přijímacího řízení do 4G a 6G
Maturity ve třídě sexta
25
Maturity ve třídě 4.A
Maturity ve třídě sexta
Ukončení maturit ve třídě 4.A
26
Rozhovor s vítězkou soutěže v psaní na počítači na přesnost
Maturity ve třídě sexta
Ukončení maturit ve třídě sexta
27 28
29 30
Předávání vysvědčení
Závěr školního roku 2019/2020
1
Úřední dny o prázdninách (červenec)
Měsíční plán akcí: červenec 2020
Pořadí přijatých uchazečů do 4G - 2. kolo
2
Úřední dny o prázdninách (červenec)
Slavnostní předávání maturitních vysvědčení třídě 4.A
3
Úřední dny o prázdninách (červenec)
4
Úřední dny o prázdninách (červenec)
5
Úřední dny o prázdninách (červenec)
Drobečková navigace

Hlavní strana > Ekonomika a finance II > Monetární politika

Monetární politika

Budova České národní banky v Praze

Monetární politika je druhem hospodářské politiky, ve které se centrální banka snaží regulovat množství peněz v oběhu.

Hlavními cíli monetární politiky jsou:

  • stabilní cenová hladina
  • vysoká zaměstnanost
  • vyrovnaná platební bilance
  • hospodářský růst
  • stabilní měnový kurz

Na obr. je budova České národní banky v Praze. Zdroj: Wikimedia Commons, autor PatrikPaprika.

Uvedené cíle mohou být protichůdné, proto se centrální banka zaměřuje především na cíl jeden, kterým je zejména stabilní cenová hladina - protiinflanční politika, která spočívá ve snaze centrální banky udržet inflaci v přijatelné úrovni. Teprve když se centrální bance daří plnit tento cíl, rozšíří svoji snahu i na další cíle - především na hospodářský růst. Další snahou centrální banky je provádět proticyklickou politiku.

V souvislosti s růstem a hospodářským cyklem rozlišujeme monetární politku:

  1. Expanzivní - centrální banka v době hospodářského poklesu snižuje úrokovou sazbu a tím podněcuje ekonomické subjekty, aby cestou úvěrů získávaly další peníze na investice a spotřebu. Tím činí opatření k podpoře hospodářského růstu. Expanzivní měnová politika je charakterizována zvyšováním nabídky peněz.
  2. Restriktivní - centrální banka v době příliš rychlého růstu nebo hrozí-li nebezpečí rostoucí inflace, zvyšuje úrokovou sazbu. Zájem subjektů o úvěry klesá a tím se snižují investice i spotřeba, omezuje poptávky, snižuje tempo růstu a odvrací hrozba růstu inflace. Restriktivní monetární politika představuje snižování nabídky peněz.

Nástroje monetární politiky

Nástroje hospodářské politiky se člení na:

  • Přímé nástroje monetární politiky - ve vyspělých ekonomických zemích se využívají velmi zřídka a jejich použití svědčí o selhání nástrojů nepřímých. Patří sem zejména:
    1. Pravidla likvidity - jsou určována buď stanovením závazné struktury aktiv a pasiv obchodních bank nebo formou některých vzájemných vazeb mezi nimi. Slouží k zajištění likvidity obchodních bank. Likviditou se rozumí schopnost získávat příjmy k úhradě svých závazků.
    2. Úvěrové limity - spočívají přímém stanovování limitů úvěrů. Rozlišuje se relativní (maximální výše úvěru, který může komerční banka získat od centrální banky) a absolutní (maximální výše úvěru, kterou může komerční banka poskytnout klientovi) úvěrový limit.
    3. Úrokové limity (úrokové stropy) - centrální banka může komerčním bankám stanovit maximální úrokové sazby, které mohou požadovat z jimi poskytovaných úvěrů, nebo naopak minimální úrokové sazby z přijímaných vkladů.
    4. Povinné vklady - většinou se týkají centrálních institucí nebo orgánů místní samosprávy.
  • Nepřímé nástroje monetární politikyjsou moderních ekonomikách mnohem častěji využívány nez nástroje přímé. Patří sem zejména:
    1. Operace na volném trhu znamenají nákup nebo prodej cenných papírů centrální bankou od komerčních bank. Tím jsou zvyšovány nebo snižovány jejich likvidní rezervy a zároveň i jejich úvěrová kapacita. Patří sem i nákup státních dluhopisů. Chce-li centrální banka zvýšit objem peněz v oběhu, nakupuje státní dluhopisy, prodejci pak získávají peněžní prostředky. Pokud chce objem peněz v oběhu snížit, centrální banka prodává státní dluhopisy.
    2. Povinné minimální rezervy - jsou stanoveny procentem z celkové sumy primárních vkladů obchodních bank a jsou to finanční prostředky, které musí komerční mít uloženy na účtě u centrální banky. Každá změna rezerv tedy ovlivňuje úvěrovou kapacitu obchodních bank, protože se změní objem prostředků, se kterými může daná komerční banka disponovat.
    3. Nákup a prodej cizích měn centrální bankou od komerčních bank. Tím je také ovlivňována úvěrová kapacita obchodních bank.
    4. Intervence ve prospěch (v neprospěch) devizového kurzu - tímto nástrojem centrální banka nejčastěji ovlivňuje vývoj obchodní bilance státu a míru inflace.
    5. Určování úrokových sazeb pro různé druhy transakcí:
      1. Lombardní sazba - úroková sazba, za kterou centrální banka půjčuje finanční prostředky komerčním bankám. Komerční banky tak získávají prostředky, které mohou půjčovat svým klientům.
      2. Diskontní sazba - úroková sazba, kterou centrální banka úročí vklady (volné finanční prostředky) komerčních bank u centrální banky.
      3. Repo sazba - úroková sazba, za kterou centrální banka úročí volnou hotovost, kterou získává od komerčních bank proti poskytnutí dohodnutých cenných papírů (zejm. státních dluhopisů). Po sjednané době komerční banka vrátí cenné papíry a dostane zpět hotovost plus úroky. Centrální banka tímto nástrojem rovněž regulueje množství peněz v oběhu.

Úkol:

Na stránkách České národní banky se seznamte s aktuální výši lombardní, diskontní i repo sazby a povinné minimální rezervy. Zjistěte i jejich vývoj za posledních dvacet let.