Fulltextové vyhledávání

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
30 31 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 1 2 3
Drobečková navigace

Hlavní strana > Aktuality > Mgr. Michaela Trnková: Na milevské gymnázium budu vzpomínat vždycky jen v dobrém

Mgr. Michaela Trnková: Na milevské gymnázium budu vzpomínat vždycky jen v dobrém



Datum konání:
25.10.2016

V úterý 25. října se rozloučila se svými kolegy i se svými žáky a studenty Mgr. Michaela Trnková. Na naší škole vyučovala český jazyk a dějepis od září 2014. Nyní po dvou letech na jejím prvním pedagogickém působišti se jí naskytla možnost pracovat v místě svého bydliště v Českých Budějovicích a vrací se domů.

Požádal jsem ji o malý rozhovor, pro který mi po jedné otázce poskytli své dotazy i dva studenti. Není to můj první článek, který jsem zde Michaele věnoval, před časem jsem psal o komiksu zachycujícím mládí Karla IV., který vydala společně s výtvarnicí paní Hanou Jinderlovou,  a i při té příležitosti jsem jí rovněž pár otázek položil. 

Mgr. Michaela Trnková se narodila v Českých Budějovicích. Po absolvování českobudějovického gymnázia v Jírovcově ulici studovala na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity nejprve historii a bohemistiku. Na tyto dva obory navázala studiem učitelství českého jazyka a dějepisu pro střední školy. V současné době studuje na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni obor Evropská kulturní studia. Kromě četby a dalšího vzdělávání ji baví jízda na kole, tenis, snowboard a orientální tanec.


Zdeněk Pešička: Jaká bude vaše nová nastávající práce?

Zůstanu stále u učitelské profese, akorát se konečně přemístím do města, kde bydlím, tj. do Českých Budějovic, a budu trápit studenty střední školy obchodní :-)

Dagmar Papežová: Jaké jste měla dětství? Na co nejraději vzpomínáte?

To je velice těžká otázka, už to přece jen nějaký ten rok zpátky je :-D Nicméně si myslím, že jsem měla pěkné dětství. Mám tři mladší sourozence, takže nás vždycky bylo všude plno a nikdy jsme se nenudili. Nejraději asi vzpomínám na Vánoce, když byl vždycky nějaký sourozenec mimino a poprvé viděl vánoční stromeček s kupou dárků - bylo super vidět ten úžas ve tváři a zářící očička plná radosti.

JŠ:  Naše gymnázium byla tvá první "štace". Jak budeš na naši "školičku" vzpomínat? Jak srovnáváš své někdejší představy o pedagogické práci s realitou a se svými zkušenostmi z pedagogických začátků u nás?

Na milevské gymnázium budu vzpomínat vždycky jen v dobrém. Jistěže nikde není nic ideální, ale tady jsem se cítila opravdu velice dobře. Kolegové mi vždy ochotně poradili, když jsem potřebovala, a celkově mi byli oporou, což je pro začínajícího učitele neocenitelná pomoc. A studenti jsou zde velice šikovní a je s nimi zábava - myslím, že jsme si společně strávené hodiny většinou užívali. Nevím, jak to vidí oni, ale já to takto cítím.

Co se týče pedagogické práce, musím konstatovat, že realita je opravdu někdy krutá a od mých představ se v určitých oblastech velice liší. Zřejmě si myslíte, že mám na mysli hlavně kázeň studentů a jejich nezájem o učení, ale mě vadí zejména jisté praktiky, které se dnes ve školství uplatňují. Každopádně jsem zjistila, že vysoká škola vás na povolání učitele vybaví možná po odborné stránce, ale po té praktické ani trochu a člověk pak kouká, že musí řešit takové situace, které vůbec nečekal. Nicméně i přes jistá negativa mého povolání jsem zatím rozhodnutá se jej držet, protože mě práce se studenty baví a jsem přesvědčená, že má smysl ;-)

Děkuji ti za rozhovor a přeji ti hodně úspěchů v nové práci. 

mich3.jpgmich4.jpg