Omezení pohybu všech občanů, opatření, která zabraňují nákaze koronavirem, zavřené školy a obchody, ochranné prostředky (rukavice, roušky, respirátory), desítky, stovky, tisíce nemocných, znepokojení občané, karanténa, chaos a celorepublikový strach a neklid – aneb jak bych vystihla situaci v době koronavirové.
Neočekávaná a velmi komplikovaná situace započala přesně před 39 dny a jistým způsobem zkomplikovala a ovlivnila životy nás všech, některým více, některým méně, ale ovlivnila. Já jakožto studentka milevského gymnázia jsem se též se svými spolužáky ocitla v ne úplně jednoduché situaci a to z toho důvodu, že navštěvujeme již čtvrtý – poslední ročník gymnázia, a máme skládat již dlouho očekávanou maturitní zkoušku. Avšak právě onemocnění COVID-19 nám situaci značně znepříjemnil. Vláda vyhlásila celorepublikovou karanténu dne 16. března – tedy přesně v pondělí, kdy naše škola měla jarní prázdniny a tak přišlo vše znenadání a my již nemohli navštívit školu, ani se setkat s profesory a profesorkami, abychom ještě dokončili potřebná cvičení a písemné práce jako přípravu k naší zkoušce. My všichni jsme se museli podřídit dané situaci a přizpůsobit se, což nebylo zpočátku tak jednoduché. Z našeho pohledu, nervózních studentů čekajících na maturitní zkoušku, to bylo vše jak na horské dráze – najednou jsme neměli tušení, kdy, jakým způsobem a zda vůbec naše velmi důležitá zkouška nastane. Vláda nejprve ohlásila dvě možná řešení – jedním řešením bylo, že školy zůstanou uzavřené a maturitní zkoušky se nebudou konat vůbec (maturitní vysvědčení by nám mohlo být přiděleno zprůměrováním známek z předcházejících vysvědčení). Jako druhou možnost ministr školství prohlásil, že se maturitní zkouška konat bude, však bez přesnějšího termínu konání a též bez písemných prací. Některým se ulevilo, když se dozvěděli o první možné variantě, mně to však šokovalo a troufám si říci, že jsem zajisté nebyla sama. Nyní jsme však alespoň o trochu chytřejší a škola nám podala důležité informace ohledně průběhu maturity. Konat se BUDE. Spadl mi kámen ze srdce, jelikož i přes velký strach a stres z ať už praktické, či ústní zkoušky si dle mého názoru právě tímto mezníkem a vlastně první větší zkouškou musí projít každý, a tak by mě moc mrzelo, kdybychom o tuto velmi důležitou zkušenost byli ochuzeni. Nemáme však úplně přesně stanovené termíny, ale víme již, že je to na dobré cestě a že naše přípravy nepřijdou vniveč.
Avšak co se týče celkového stavu – chtěla bych zdůraznit, že i nyní, když už vše zase začíná přicházet pomalu, ale jistě k normálnímu životu, bychom měli dbát na veškerá ještě stále trvající opatření a nic bychom neměli podceňovat, protože zdraví máme jen jedno a právě to je pro nás v životě nejdůležitější. Buďme ohleduplní, opatrní a v neposlední řadě zodpovědní! Spolu to všichni zajistě zvládneme.