fulltextové vyhledávání

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
26 27 28 29 1
Měsíční plán akcí: březen 2024
2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15
Soutěž Lidice pro 21. století
16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
Drobečková navigace

Úvod > Absolventi > Profily studentů a absolventů > Aneta Haškovcová

Aneta Haškovcová - hudba ke mně odjakživa patřila

Aneta HaškovcováProfil, který vznikl v březnu 2018, z velké většiny vytvořila Tereza Čunátová (TČ), pouze několik otázek přidal Ing. Jiří Školník (JŠ).

Čas se s časem sešel a my jsme se znovu rozhodli pátrat po stopách našich studentů. Tentokrát jsme se vypravili do třetího ročníku, kde jsme si pod mikroskop vzali Anetu Haškovcovou, která je nejen studentkou gymnázia, ale i zpěvačkou novodobé milevské kapely Fusky dus, jež se od svého počátku pyšní vlastní tvorbou.

Kořeny této rockové kapely sahají do roku 2015, kdy tři kamarádi, dlouhodobě zapálení do hudby, společně učinili rozhodnutí naplno se věnovat svému koníčku. Přes počáteční problémy a drobné personální změny, které byli několikrát nuceni učinit, začala kapela fungovat a v současné době za sebou má již několik odehraných koncertů.

Fusky dus v zahradě Domu kultury v MilevskuPřestože Aneta Haškovcová do kapely přišla až později, není v této branži nováčkem. Na základní škole zpívala v milevském dětském sboru a poté nějakou dobu docházela na soukromé hodiny, jejichž náplň se zaměřovala na sólové vystupování. Dále se věnovala hře na klávesy a kytaru, což jí dle jejích slov, přináší ovoce stále. Jakým směrem se po ukončení gymnázia hodlá vydat, zatím neprozradila, avšak soudě dle jejích studijních výsledků je zřejmé, že školní lavice jen tak neopustí.

Čemu se Aneta dále věnuje ve volném čase? Kdo vymyslel název kapely, jaké písničky hrají, kdo se chopil role kytaristy a kdo sedí za bubny? Nejen okolo těchto témat se točí otázky, jež Aneta zodpověděla v  následujícím rozhovoru:


TČ: Začneme zlehka, něčím nenáročným. Byl zpěv odjakživa tvůj koníček, nebo tě hudba chytla až později? Máš ještě nějaké jiné zájmy?

Myslím si, že hudba ke mně patřila tak nějak odjakživa. Vždy jsem si ráda zpívala, poslouchala muziku. Je to pro mě určitý druh relaxu, stejně jako čas strávený s rodinou a kamarády. Ráda také sleduji filmy, čtu knihy a rekreačně sportuji.

Aneta se spolužačkou při Dni otevřených dveří JŠ: Nepřekvapí tě to, když ti prozradím, že o tobě toho z těch, se kterými jsem zde dělal rozhovor, vím asi nejméně? Zřejmě si své soukromí dobře střežíš. Přesto nebo právě proto tě požádám, abys nám něco o sobě sdělila, hlavně to, co ještě tě kromě zpěvu baví a co ráda ve svém volném čase, kterého asi pravda nemáš nazbyt, děláš.  

Ano, své soukromí si střežím a chci, aby tomu tak bylo i nadále. Ale nenahraditelný je pro mě čas, který trávím s rodinou a svými kamarády - s těmi, kteří jsou mi nejbližší. To je totiž ten nejlépe strávený čas, který může být. Ráda chodím na koncerty, poslouchám dobrou (i špatnou) muziku, chodím do přírody a užívám si života. 

TČ: Už nějakou dobu zpíváš v kapele. Mohla bys představit členy a krátce vysvětlit, jakým směrem se vaše tvorba ubírá?

Naše kapela nese název Fusky Dus a je převážně klučičí – Denis Plocha hraje na kytaru, Jakub Prokop na baskytaru, Filip Kolařík na druhou kytaru, Vojtěch Volf na bubny a já zpívám. Žánrově bychom přiřadili naši kapelu nejspíše k pop – rocku. Ale hlavně jsme parta kamarádů, kteří to dělají pro zábavu a nacházejí tak podnět ke společnému shledání.

TČ: Kdo přišel s nápadem založit vlastní kapelu?

Já jsem vlastně člen, který do už tak vzniklé kapely přišel. Klukům chyběl zpěvák, a tak se mě zeptali, zda to nechci zkusit. Nápad o založení vlastní kapely přišel od Kuby, Denise a Filipa, kteří si jako malí při soustředění s florbalem hráli na rockery. Ještě s námi původně hrál náš kamarád Vojta Šobek, kterého postupem času nahradil bubeník Vojta Volf. Domnívám se, že právě vstupem V. Volfa do kapely jsme vše začali brát více vážně a naši tvorbu prezentovat i veřejně.

Fusky dusTČ: Máte docela originální název. Prozradíš nám, jak vznikl? Má nějaký skrytý význam?

Název vymyslel taťka našeho kytaristy Filipa a žádný skrytý význam pod tím nehledejte. Fusky jednoduše znamenají ponožky. Každopádně jsme měli více nápadů, jak bychom se mohli jmenovat, ale právě díky originalitě zůstalo Fusky Dus.

AnetaTČ: Jak dlouho trvalo, než jste se odhodlali ukázat své písničky někomu zvenčí? Bylo těžké poprvé vystoupit na pódiu před lidmi? Jak na vás reagovali? A co si o vaší muzice myslí rodiče? Podporují vás?

První koncert jsme měli zhruba po dvou letech zkoušek v už stálé formaci a je jasné, že jsme trochu cítili nervozitu. Obzvlášť, když jsme vystupovali před halou plnou lidí, ač to byla většina známých od kluků. Myslím, že i přes vzniklé chyby se koncert líbil. Naši rodiče nás plně podporují a chodí na naše koncerty, užívají si to s námi.

JŠ: Ve škole ti jdou všechny předměty. Které máš raději a které méně? Máš už představu, co bys chtěla dál v životě studovat a pak vykonávat?

Mám raději humanitní předměty, je mi to bližší. Přibližně tuším, kterým směrem bych se chtěla v budoucnu ubírat (mám určité představy), ale člověk nikdy neví, kam ho vítr zavane. Žiji tady a teď.

JŠ: Společně se mnou jsi se podílela na některých rozhovorech, které máme na webu publikovány. Bavilo by tě se vyptávat lidí a věnovat se publicistice? S tím také trochu souvisí můj dotaz na to, co ráda čteš, na jaké nebo přímo na které  filmy se ráda díváš a jakou hudbu  ráda posloucháš. Neprozradíš nám která kniha, který film či která nahrávka na tebe v poslední době hodně zapůsobila?

Publicistika je také zajímavá, možná jedna z možností, kdo ví ... Těžko říct, co ráda čtu, je to vesměs vše to, co mě zaujme. Když už bych měla vzít do ruky knihu, tak tedy asi něco oddechového. Filmy jsou skvělé. Opět je toho nepřeberné množství. Od nějakých historických až po komedie ... na tom nesejde. Co se týče hudby, ráda poslouchám rap, ale mám ráda všechny styly, kromě tvrdého metalu a punku (ale i ty jsou dobré). Kdybych měla říci nahrávku, tak to je také dost záludné, ráda se vracím i k hudbě 90. let a tak. Poslouchám, koukám se a čtu zkrátka to, co se mi líbí, nelze to přesně vyhranit.

...TČ: Na závěr ti položím jednu možná trochu filozofickou otázku. Co plánuješ po gymplu a kde vidíš svojí kapelu za 10, 20 let? Myslíš, že budete stále ve stejném složení, hrát stejnou muziku? Nebo se naopak obáváš toho, že by se vaše cesty mohly po nějaké době rozdělit?

Doufám, že budu po ukončení gymnázia studovat dál a dělat to, co mě bude bavit. Předpokládám, že se s kluky budeme pořád vídat … Nevím, zda budeme stále koncertovat, ale rozhodně si myslím, že se naše cesty v tomhle ohledu nerozdělí – jsme kamarádi a snad zůstaneme.

Děkujeme za rozhovor, tobě i kapele přejeme hodně úspěchů a hodně radosti z muzicírování. Tobě navíc hodně úspěchů nejen ve studiu.