fulltextové vyhledávání

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
26 27 28 29 1
Měsíční plán akcí: březen 2024
2 3
4 5 6 7
Co očekávat od olympiády z angličtiny?
8 9 10
11 12 13 14 15
Soutěž Lidice pro 21. století
16 17
18 19 20 21 22
Matematický klokan
23 24
25 26 27 28 29 30 31
Drobečková navigace

Úvod > O škole > Aktuality > Studentská esej: Já a svět financí

Studentská esej: Já a svět financí



Datum konání:
22.1.2021

Zadal jsem žákům esej na téma finance. Líbilo se mi prací víc, ale následující mě zaujala, že má přesah např. do etiky. Nesnažím se tvrdit, že práce je svou formou právě esej, ale to na její kvalitě snad nic neubírá.

Už jako malá jsem dostávala od rodičů nějaké peníze. Nejdříve to byly kovové a byla jsem ráda za každou minci. Dostala jsem třeba 10 Kč za uklizení svého pokoje, 5 Kč  za pomoc v kuchyni či  15 Kč za posekání trávníku na zahradě. V té době jsem ovšem dávala spíše přednost tzv. odpuštěným zlobeníčkům než penězům. Od taťky jsem dostávala tuto možnost, která znamenala, že pokud jsem udělala něco špatně a rodiče by mi měli za moje chování vyčinit, tzv. odpuštěná zlobeníčka byla moje záchrana před následným pokáráním. Do teď si pamatuji na své nadšení, když jsem dostala k narozeninám svou první papírovou stokorunu. V té době to pro mě byla neuvěřitelně velká částka. Peníze jsem vždy měla potřebu spíše šetřit než rozhazovat, což mi víceméně zůstává do dneška. 

money-2696229_960_720.jpgV 6. třídě jsem obdržela poprvé kapesné a od té doby ho dostávám měsíčně. Když jsem se dostala do našeho růžového ústavu v Milevsku, naši mi začali dávat další peníze, které mám na útratu za dojíždění. Od 9. třídy dostávám každý měsíc nějaké peníze i od mé babičky.

Z kapesného si platím věci, které jsou dle rodičů "můj zbytečný výmysl", i když já to kolikrát nevidím stejně jako oni. Naši mi platí veškeré potřeby ke vzdělávání a osobnímu rozvoji, oblečení, účet za telefon, jídlo a již zmiňované peníze za dojížďku. Pokud si tedy např. v papírnictví koupím propisku a sešit do školy, poté mi peníze vrátí. Musím to s nimi však nejdříve předem prodiskutovat a informovat je o tom, že si to potřebuji koupit. 

Já utrácím nejčastěji za nové kytky do mého pokoje (protože aktuálních 37 je stále málo); za knížky; za výtvarné potřeby, které jsou dle mého kvalitní, v Česku často náročněji sehnatelné (na těchto faktorech se bohužel také odráží jejich cena); za zdraví prospěšné potraviny a zdravé náhrady sladkostí, které moji rodiče moc neuznávají - pro lepší pochopení: jedná se např. o oříšková másla (arašídové máslo - složení 100 % arašídy), o mé oblíbené sušené ovoce bez přidaného cukru, a nebo o lyofilizované (suchem mražené) ovoce. Bohužel kvalita zmíněných produktů se odráží na jejich ceně, tudíž zatímco za jednu tyčinku (plnou doslova všeho možného) jedné běžné značky bych dala 15 Kč, za tyčinku třeba od jiné firmy dám 47 Kč. O zdravé výživě a vysvětlování, proč se mi těch utracených 47 Kč svým způsobem vyplatí, a proč se na to dívám vlastně jako na investici, bych možná díky mému zájmu o zdravý životní styl mohla napsat samostatnou esej, ale jelikož mám psát na zcela jiné téma, tak tuto část raději skončím. 

Od začátku roku 2017 mám založené dětské konto, které se dovršením mých 15 let změnilo na studentské. K tomuto účtu mám i platební kartu. Asi v polovině roku 2019 mi na mé přání rodiče zřídili také další studentské konto, a to u nejmenované banky. Asi se ptáte, proč jsem ho chtěla a potřebovala? Velmi se mi líbily funkce platební funkce, které do ČR dorazily v počátkem roku 2019. V té době byla v ČR jediná banka, podporující tyto funkce a nabízející studentská konta, a to právě tato nejmenovaná banka. Tento způsob bezkontaktní platby mi velmi usnadňuje život. Aktuálně mám aktivní stále oba dva účty, do budoucna ale plánuji zůstat u své nové banky,  protože mi více vyhovují její služby. Účet u své dřívější banky  používám jako takový spořící. Chodí mi na něj kapesné a peníze si na něj ukládám. Druhý účet používám spíše na utrácení. Takže pokud někde něco kupuji, vždy z tohoto účtu. Udržuji si tam stabilně menší zůstatek, a to zejména kvůli internetovým platbám - pokud by se mi někdy mělo stát, že mi z účtu ukradnou peníze, chci, aby to byla co nejmenší částka, proto také z prvního účtu neplatím, maximálně si vybírám peníze z bankomatu.

S internetovými platbami mám naštěstí (zatím) pouze kladnou zkušenost. Z e-shopů nakupuji většinou již zmíněné zdravé potraviny a výtvarné potřeby. Občas také oblečení, ale u něj se bojím, že mi nebude sedět, a nebo se mi nebude tolik líbit jako na obrázku. Dávám si pozor odkud nakupuji. Jednou za čas si také objednám něco z méně běžných e-shopů, ale u nich se bojím, aby proběhlo vše, jak má. Spousta mých přátel nemá s nimi vždy pozitivní zkušenost. 

Předloňské i loňské léto jsem strávila na brigádě. Bohužel dostávala jsem zaplaceno méně, než bych správně měla, tudíž pod minimální mzdu. Když jsem se ozvala své paní vedoucí, která o tom informovala pana majitele, tak jsem o místo přišla - což mi ani tak nevadilo a počítala jsem s tím, v té době jsem už stejně chtěla skončit. Na další léta si určitě zase budu hledat nějakou brigádu. Chtěla bych zkusit a poznat něco nového. 

Peníze, nejen z brigád, si snažím šetřit do budoucna. Člověk nikdy neví, na co se mu budou hodit. Samozřejmě, sáhnu si na svědomí, ne vždy mohu toto pravidlo "držgrešlictví" dodržet. 

Do tohoto roku jsem si dala také předsevzetí, že si budu poctivě sepisovat mé výdaje, a chtěla bych začít nakupovat v second-handech, ve kterých jsem dosud nenakupovala. Důvodem tohoto rozhodnutí je především ochrana životního prostředí, a také ušetření peněz. Nikdy jsem nebyla moc nadšenec do značkového oblečení, ale spíše do nákupů ve fast fashion, které se snaží o co nejnižší cenu. Následkem je porušování lidských práv zaměstnanců v rozvojových státech,  a negativní vliv na životní prostředí, s čímž nesouhlasím. 

Obrázek:

Pixabay License

Free for commercial use
No attribution required