EVVO Bärnau - Tachov aneb cesta za historií a přírodou (1)

Zde postupně vznikne větší článek o cestě žáků naší školy do Plzeňského kraje, Karlovarského kraje a Historického parku Bärnau - Tachov v obci Bärnau (SRN).

Den první: 19. září 2023

Dopoledne

V úterý v osm hodin od budovy školy odjel autobus na dvoudenní exkurzi v rámci EVVO. Na cestu se vypravili přihlášení žáci se sekundy, tercie, 2.A a 3.A. Celou akci připravil a řídil Mgr. Pavel Pilík. Spolu s ním doprovázeli žáky Mgr. Karel Dvořák a já. 

Na trase dlouhé téměř 170 km jsme projeli Pískem, Blatnou, Lnáři, Kasejovicemi, Přešticemi, Stodem, Borem u Tachova a Tachovem, přejeli jsme státní hranice se SRN a nedaleko od nich byl už náš dnešní dopolední cíl město Bärnau.

Bezprostředně po příjezdu do Bärnau jsme se přesunuli do areálu historického centra, které se nachází kousek od centra města. Uvítala nás průvodkyně, která nám oznámila, že ten den je jediným česky mluvícím průvodcem pro naši poměrně velkou skupinu, takže nás rozdělila na dvě skupiny. Menší skupina se poté odebrala na loučku hrát hru kubb pod vedením německého průvodce.

My ostatní jsme se dozvěděli, že muzeum se věnuje rannému a vrcholnému středověku a lze jej zjednodudšeně rozdělit na část, která zachycuje život slovanské vesnice v ranném středověku, a na část věnující se životu ve středověkém městě. 

Nejprve jsme usedli ve stavení, která sloužilo ke shromažďování obyvatel vesnice. Měli jsme za úkol připravit jednoduché jídlo na ohni a to konkrétně upéct z chlebového těsta hada, který se natáčí na zašpičatělý klacek podobně jako je tomu u trdelníku. Znamenalo to nejprve rozdělat oheň pomocí křesání, poté na mlýnku rozemlít obilí. Fázi zhotovení těsta jsme přeskočili, tu za nás vykonal pekař, který dodal malé bochánky. Poté jsme již mohli opékat těsto na ohni podobně, jako se u nás opékají špekáčky. Byli jsme přitom mírně "vyuzeni", neboť před ranně středověké domy neměly komíny, které nahrazovaly dva otvory pod střechou na protilehlých kratších stranách domu. Přes lehký odér, se kterým jsme v domě načichli, jsme odcházeli plni dojmů, neboť jsme se dozvěděli mnoho zajímavého o životě v ranném středověku. 

Po opuštění domu určenému bohatšímu vesničanovi, předchůdci pozdějšího rychtáře, jsem se sešli s druhou skupinou a vystřídali se, tentokrát však na kratší dobu, takže hra i prohlídka domu byly zkráceny.