Po DRINKU "namíchali" studenti nový školní časopis aneb rozhovor s redaktorkami

V březnu 2023 začali studenti naší školy publikovat časopis a ke dni publikace tohoto příspěvku napsali již sedm článků. Celá akce vznikla z iniciativy dvou žákyň druhého ročníku Natálie Procházkové a Marie Neumannnové. Požádal jsem je o krátký rozhovor.

Na vysvětlenou k titulku článku. Před patnácti lety začal na naší škole vycházet tištěný školní časopis DRINK, který přes nespornou kvalitu přežil jen dva roky. Tehdejší redakci se nepodařilo najít následovníky. Věřím, že tentokrát to vyjde a časopis získá renomé a na škole se udrží.

O výsledcích jejich snažení se můžete sami přesvědčit na tomto odkazu.

Společné foto je z archívu redaktorek a zachycuje Natálie Procházkovou (NP) a Marii Neumannovou (MN) v zahradách zámku Schönbrunn ve Vídni, kde byly na školní exkurzi.

NP: Právě pracujeme na vlastním webu, kam bychom rádi přidávali nejen textový formát, ale např. i videa či příspěvky na způsob podcastů. Chceme se také snažit, aby se časopis udržel i do budoucna, a aby sloužil žákům nejen jako informační zdroj o škole a dění v ní, ale i jako web, kam si můžou jít poslechnout zajímavé rozhovory, zjistit něco i o dalších věcech, které řeší studenti jako je např. autoškola, ISIC, přihláška na VŠ, příprava maturitního plesu apod. Také bychom byli rádi, kdyby to přilákalo další studenty na naše gymnázium.

MN: Rády bychom, aby se web školního časopisu udržel i v letech, kdy na škole nebude ani jedna z nás, a časopis si tak udržel jakousi prestiž a tradici, protože považujeme za velmi důležité, aby si během studia našel aktivitu, která ho bude posouvat dál v dovednostech, které ho naplňují, co největší počet žáků.

NP: Zatím se nám přihlásili dva studenti - jeden z 3.A, druhý ze sekundy. Jsme za to moc rádi. Já osobně si ale myslím, že se lidé přidávají více až když vidí, že věci fungují. Do budoucna bychom tak chtěli dosáhnout toho, abychom měli v každé třídě aspoň jednoho redaktora.

MN: Momentálně spolupracujeme se dvěma dalšími studenty, kterým za to náleží náš vděk. Že by se nám dařilo poskládat počet studentů, abychom mohli celek označit za dostačující, se ovšem říci nedá. Byli bychom rádi, kdyby se k nám v budoucnu přidalo studentů více.

MN: Samozřejmě bychom chtěli oslovit co největší počet lidí, ale víme, že je to běh na hodně dlouhou trať. Byli bychom rádi, kdyby se naše články dostali k co nejvíce lidem ať už studentům a učitelům, nebo rodičům a uchazečům ke studiu. Chtěli bychom takto podpořit naše gymnázium, protože věříme, že spousta iniciativ studentů, učitelů i vedení školy stojí za zmínku.

NP: Zatím moc ohlasů z pedagogického sboru nemáme. Popravdě ani nevím, jak moc se zatím informace o časopisu mezi pedagogy rozšířila. Do budoucna bychom však chtěli s pedagogickým sborem spolupracovat nejen např. na rozhovorech. Budeme tomu určitě otevření.

MN: Moc učitelů o tom s námi nekomunikuje, ale když už na nějaký rozhovor týkající se školního časopisu dojde, učitelé jsou velmi vlídní. 

Děkuji za rozhovor a přeji vám hodně úspěchů a spokojených čtenářů. Již se těším na vaše další zajímavé příspěvky.