fulltextové vyhledávání

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
1
Měsíční plán akcí: květen 2023
2
Ministerstvo stanovilo časový rozvrh didaktických testů společné části maturitní zkoušky
Informace k přijímacímu řízení
NOVÝ MATURITNÍ ZPRAVODAJ - NEJDŮLEŽITĚJŠÍ INFORMACE K MATURITĚ JARO 2023
Maturita JARO 2023 - přihlášení k předmětům
Vyhlášení výsledků 1. kola přijímacího řízení pro školní rok 2023/2024
3 4 5 6 7
8 9 10
Maturity - 2. část (2. - 10.5.2023)
11 12 13 14
15 16
Smokemanova edukativní show
Ústní část maturitních zkoušek
Zahájení maturitních zkoušek JARO 2023 ve třídách 2023
Fotogalerie: Ohlédnutí za maturitami JARO '23 (1. den) - 16. května 2023
17
Ústní část maturitních zkoušek
Fotogalerie: Ohlédnutí za maturitami JARO '23 (2. den) - 17. května 2023
18
Ústní část maturitních zkoušek
Fotogalerie: Ohlédnutí za maturitami JARO '23 (3. den) - 18. května 2023
19
Ústní část maturitních zkoušek
Fotogalerie: Ohlédnutí za maturitami JARO '23 (4. den) - 19. května 2023
20
Kdy maturant přestává být nezaopatřeným dítěm?
21
22 23
Testování ČŠI v sekundě
24
Testování ČŠI v sekundě
25
GLOBAL FAN TOUR
Fotogalerie: Předávání maturitních vysvědčení 2023 ve třídě 4.A
Fotogalerie: Předávání maturitních vysvědčení 2023 ve třídě sexta
26 27 28
29 30 31 1 2
Vyhlášení 2. kola přijímacího řízení
3 4
Drobečková navigace

Úvod > Ekonomika a finance II > Inflace

Inflace

Cenová hladina - celková průměrná úrověň cen v ekonomice.

Pohyb cenové hladiny:

  • Inflace - růst cenové hladiny
  • Dezinflace - snížení tempa růstu cenové hladiny oproti předcházejícímu období
  • Deflace - pokles cenové hladiny

Vývoj inflace v čase se vyjadřuje v procentech a hovoříme o míře inflace.

Míra inflace se vyjadřuje cenovými indexy, přičemž nejčastěji se užívá index spotřebitelských cen, který sleduje pohyb cen ve spotřebním koši.

Druhy inflace:

Podle výše rozlišujeme inflaci:

  • mírnou - nárůst cenové hladiny je v jednotkách procent, přičemž urrčitá inflace (2 %) se považuje za přirozenou. Spotřebitel důsledky mírné inflace výrazně negativně nepociťuje.
  • pádivou - nárůst cenové hladiny je v desítkách procent. Klesá důvěra ve spořicí produkty bank, neboť pádivá inflace úspory znehodnocuje, lidé nakupují dlohodobě stabilní statky (nemovitosti, zlato, umělecké přeměty apod.)
  • hyperinflaci - nárůst cen je ve stovkách až tisících procent. Tento stav představuje zhroucení ekonomiky a důvěry v měnu. Ceny dosahují astronomické výše, vydávají se bankovky v nominálu milionů a miliard. Lidé se vracejí ke směně zboží za zboží (barter).

Inflaci lze rozlišit i podle očekávání na:

  • očekávanou - lze s ní počítat např. při investičním rozhodování, při výpočtu očekávaného výnosu automaticky odečítáme od hrubého výnosu očekávanou inflaci.
  • neočekávanou - jejím důsledkem je např. fakt, že na neočekávaně vysoké inlaci prodělávají věřitelé a naopak vydělávají dlužníci.

Podle příčin rozlišujeme inflaci:

  • poptávkovou - jestliže příjmy rostou rychleji než výroba, roste poptávka po zboží, což vede k růstu cen. Říká se jil též inflace tažaná poptávkou.
  • nabídkovou - pokud firmám restou náklady na vstupu (např. ceny energigí) zdražují své výrobky a vyvolávají pak tuto inflaci označovanou též jako inflace tažená nabídkou.
  • setrvačnou - pokud inflace po určitou dobu setrvává požadují zaměstnanci meziroční nárůst mezd minimálně o inlaci, pokud jejich požadavky zaměstnavatelé uspokojují, udržují tím tuto míru inlace.

Za příčinu inflace se obykle považuje rostoucí množství peněz v ekonomice.


100 milionů marek (Německo 1923)

Obr. ilustruje hyperinlaci: 100 milionů marek (Německo 1923). Zdrojem obr. je Wikimedia Commons).

Důsledky inflace:

  • klesá hodnota peněz
  • postihuje zejm. osoby se stálým příjmem
  • znehodnocuje vklady