fulltextové vyhledávání

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
1
Měsíční plán akcí: duben 2024
2 3 4 5 6 7
8 9 10
pIšQworky jsou za námi, teď je tady Prezentiáda
11 12
Ředitelské volno dne 12. dubna 2024
13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23
The Way We Were
24 25 26 27 28
29 30 1 2 3 4 5
Drobečková navigace

Úvod > Ekonomika a finance II > Inflace

Inflace

Cenová hladina - celková průměrná úrověň cen v ekonomice.

Pohyb cenové hladiny:

  • Inflace - růst cenové hladiny
  • Dezinflace - snížení tempa růstu cenové hladiny oproti předcházejícímu období
  • Deflace - pokles cenové hladiny

Vývoj inflace v čase se vyjadřuje v procentech a hovoříme o míře inflace.

Míra inflace se vyjadřuje cenovými indexy, přičemž nejčastěji se užívá index spotřebitelských cen, který sleduje pohyb cen ve spotřebním koši.

Druhy inflace:

Podle výše rozlišujeme inflaci:

  • mírnou - nárůst cenové hladiny je v jednotkách procent, přičemž urrčitá inflace (2 %) se považuje za přirozenou. Spotřebitel důsledky mírné inflace výrazně negativně nepociťuje.
  • pádivou - nárůst cenové hladiny je v desítkách procent. Klesá důvěra ve spořicí produkty bank, neboť pádivá inflace úspory znehodnocuje, lidé nakupují dlohodobě stabilní statky (nemovitosti, zlato, umělecké přeměty apod.)
  • hyperinflaci - nárůst cen je ve stovkách až tisících procent. Tento stav představuje zhroucení ekonomiky a důvěry v měnu. Ceny dosahují astronomické výše, vydávají se bankovky v nominálu milionů a miliard. Lidé se vracejí ke směně zboží za zboží (barter).

Inflaci lze rozlišit i podle očekávání na:

  • očekávanou - lze s ní počítat např. při investičním rozhodování, při výpočtu očekávaného výnosu automaticky odečítáme od hrubého výnosu očekávanou inflaci.
  • neočekávanou - jejím důsledkem je např. fakt, že na neočekávaně vysoké inlaci prodělávají věřitelé a naopak vydělávají dlužníci.

Podle příčin rozlišujeme inflaci:

  • poptávkovou - jestliže příjmy rostou rychleji než výroba, roste poptávka po zboží, což vede k růstu cen. Říká se jil též inflace tažaná poptávkou.
  • nabídkovou - pokud firmám restou náklady na vstupu (např. ceny energigí) zdražují své výrobky a vyvolávají pak tuto inflaci označovanou též jako inflace tažená nabídkou.
  • setrvačnou - pokud inflace po určitou dobu setrvává požadují zaměstnanci meziroční nárůst mezd minimálně o inlaci, pokud jejich požadavky zaměstnavatelé uspokojují, udržují tím tuto míru inlace.

Za příčinu inflace se obykle považuje rostoucí množství peněz v ekonomice.


100 milionů marek (Německo 1923)

Obr. ilustruje hyperinlaci: 100 milionů marek (Německo 1923). Zdrojem obr. je Wikimedia Commons).

Důsledky inflace:

  • klesá hodnota peněz
  • postihuje zejm. osoby se stálým příjmem
  • znehodnocuje vklady