Fulltextové vyhledávání

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
1
INFORMACE K PROVOZU ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ OD 1. ÚNORA 2021 DO 14. ÚNORA 2021
Uzavření přihlášek k přípravným kurzům k přijímacím zkouškám - instrukce pro přihlášené
Měsíční plán akcí: únor 2021
2 3
Napsali o nás: Online příprava na přijímačky na gymnáziu zlákala i přespolní
4
Ředitel školy stanoví: Změny v konání maturitních zkoušek JARO 2021
5 6 7
8 9 10 11
Den otevřených dveří online 11. února 2021
Tiskopis přihlášky
12 13 14
15
Režim školy od 15.2.2021 (aktualizováno 15.2.2021)
16 17
Okresní kolo Zeměpisné olympiády
18 19 20 21
22 23 24 25 26 27
Režim školy od 27.2 do 21.3.2021
28
Aktualizace školních webových stránek v únoru 2021
Drobečková navigace

Hlavní strana > Ekonomika a finance II > Inflace

Inflace

Cenová hladina - celková průměrná úrověň cen v ekonomice.

Pohyb cenové hladiny:

  • Inflace - růst cenové hladiny
  • Dezinflace - snížení tempa růstu cenové hladiny oproti předcházejícímu období
  • Deflace - pokles cenové hladiny

Vývoj inflace v čase se vyjadřuje v procentech a hovoříme o míře inflace.

Míra inflace se vyjadřuje cenovými indexy, přičemž nejčastěji se užívá index spotřebitelských cen, který sleduje pohyb cen ve spotřebním koši.

Druhy inflace:

Podle výše rozlišujeme inflaci:

  • mírnou - nárůst cenové hladiny je v jednotkách procent, přičemž urrčitá inflace (2 %) se považuje za přirozenou. Spotřebitel důsledky mírné inflace výrazně negativně nepociťuje.
  • pádivou - nárůst cenové hladiny je v desítkách procent. Klesá důvěra ve spořicí produkty bank, neboť pádivá inflace úspory znehodnocuje, lidé nakupují dlohodobě stabilní statky (nemovitosti, zlato, umělecké přeměty apod.)
  • hyperinflaci - nárůst cen je ve stovkách až tisících procent. Tento stav představuje zhroucení ekonomiky a důvěry v měnu. Ceny dosahují astronomické výše, vydávají se bankovky v nominálu milionů a miliard. Lidé se vracejí ke směně zboží za zboží (barter).

Inflaci lze rozlišit i podle očekávání na:

  • očekávanou - lze s ní počítat např. při investičním rozhodování, při výpočtu očekávaného výnosu automaticky odečítáme od hrubého výnosu očekávanou inflaci.
  • neočekávanou - jejím důsledkem je např. fakt, že na neočekávaně vysoké inlaci prodělávají věřitelé a naopak vydělávají dlužníci.

Podle příčin rozlišujeme inflaci:

  • poptávkovou - jestliže příjmy rostou rychleji než výroba, roste poptávka po zboží, což vede k růstu cen. Říká se jil též inflace tažaná poptávkou.
  • nabídkovou - pokud firmám restou náklady na vstupu (např. ceny energigí) zdražují své výrobky a vyvolávají pak tuto inflaci označovanou též jako inflace tažená nabídkou.
  • setrvačnou - pokud inflace po určitou dobu setrvává požadují zaměstnanci meziroční nárůst mezd minimálně o inlaci, pokud jejich požadavky zaměstnavatelé uspokojují, udržují tím tuto míru inlace.

Za příčinu inflace se obykle považuje rostoucí množství peněz v ekonomice.


100 milionů marek (Německo 1923)

Obr. ilustruje hyperinlaci: 100 milionů marek (Německo 1923). Zdrojem obr. je Wikimedia Commons).

Důsledky inflace:

  • klesá hodnota peněz
  • postihuje zejm. osoby se stálým příjmem
  • znehodnocuje vklady