Keynesiánství

Po Velké hospodářské krizi (1929 - 1935) se hlavním proudem ekonomického myšlení po jistou dobu stalo keynesiánství, jehož ústřední postavou byl anglický ekonom J. M. Keynes.

John Maynard Keynes (1883 - 1946)

J. M. Keynes byl profesorem na univerzitě v Cambridge a guvernérem anglické centrální banky. Jeho nejvýznamějším dílem byla Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936).

Zatímco klasický liberalismus odmítal státní zásahy do ekonomiky, keynesiánci v nich vidí řešení ekonomických problémů. Ekonomové před Keynesem viděli zdroj nezaměstnanosti ve vysokých mzdách a navrhovali jejich snižování, J. M. Keynes upozornil, že navrhovaný pokles mezd by nevedl k nižší nezaměstnanosti, ale k nižší poptávce. Přičinou problémů jsou vysoké úspory a nízké investice, které vedou k nízké poptávce. Snahou státu by mělo být podporovat poptávku mj. státními nákupy zboží a služeb (výstavba škol, dálnic aj.).

Keynesiánství ovlivnilo snahy vlád po druhé světové válce zejména v USA a Velké Británii. Kritici keynesiánství však upozorňovali, že tato teorie způsobuje růst inflace a deficit státního rozpočtu.