Pasivní bankovní operace

Moderní bankéři se vyvinuli z italských zlatníků, kteří přijímali zlato do úschovy a vystavovali o tom potvrzení.

Banky přijímají vklady, za které střadatelům vyplácejí úroky. Získané prostředky z vkladů banky půjčují formou úvěrů, za jejichž posytnutí úroky přijímají. Protože úroky z vkladů jsou nižší než úroky z úvěrů, dociluje banka úvěrového zisku.

Přijímaní vkladů patří mezi pasívní operace banky, protože banky se při nich dostávají do role dlužníka. Jsou to operace, které se odrážejí v pasívech banky, protože banky jimi získává prostředky pro svou činnost, zejména pro poskytování úvěrů klientům.

(Na ilustračním obrázku je počítačka bankovek, zdrojem je fotogalerie ČNB určená médiím.)

Pasívní operace banky:

1. přijímaní vkladů
2. přijímaní úvěrů - od jiné banky nebo od centrální banky
3. emise cenných papírů - např. hypotéčních zástavních listů.

Ne všechny pasívní operace banky ji staví do role dlužníka, např. zvyšování základního kapitálu banky je také pasívní operace banky, při které banka získává další pasívá, nemusí však je nikomu vracet.

Vklady, které banka přijímá je připisuje na bankovní účty. O zřízení vkladového účtu banka sepisuje s klientem smlouvu. Za vedení účtu a další operace s účtem (např. platební transakce), si banka účtuje poplatky, které se vedle úrokového zisku stávají dalším zdrojem příjmů bank.

O pohybu prostředků na vkladovém účtu banka klienta pravidelně informuje formou výpisu z účtu.

Typy bankovních účtů jsou uvedeny v materiálu Spoření.