Anna Pintová ve školním roce 2016/17 studuje čtyřleté gymnázium ve třídě 3.A. Dosahuje velmi dobrých studijních výsledků. Školu reprezentovala především v biologii. Na své okolí působí jako usměvavá temperamentní mladá dívka. Navenek je typický extrovert. Žije v malé vesnici Blehov, která je částí obce Zhoř. Její bratr Jan Pinta studoval v naší poslední oktávě v letech 2008 až 2016.
Jejím hlavním zájem je hudba a především sólový zpěv. Mezi její dosavadní úspěchy patří 1. místo při udílení hudebních a talentových cen v Milevsku Grammy 2014, kdy se stala zpěvačkou roku. Její kapela The Needs, ač tehdy teprve začínající, skončila ve své kategorii druhá. Tehdy řekla redaktorce Píseckého deníku Kláře Černé (mimochodem také naší absolventce) mj.: "Zpěvu se věnuji už dlouho. Nejprve jsem zpívala na zábavách v The Gentleman s Járou Kašparem, který mi dal příležitost hrát od dvanácti třinácti let. Pak jsem byla v jeho kapele Jedemetam a nyní jsem v The Needs, kde skládáme vlastní písničky. To mě naplňuje."
Od té doby uplynulo nejen v řece Otavě hodně vody, Anička mezitím téměř dospěla, ale jí i její kapele se daří stále. O tom všem si přečtete více v našem rozhovoru, který opět připravili společně Aneta Haškovcová (2.A) s ing. Jiřím Školníkem.
(Profilové foto: Martin Pelich)
AH: Odkdy zpíváš? Školila sis nějak svůj hlas?
Se zpěvem jsem začala už v brzkém dětství. Hudba, včetně zpívání, byla od malička mým největším koníčkem a tím co mě skutečně naplňuje. Hlas jsem si začala školit poměrně pozdě, ale přece. Na základní škole jsem chodila jako spousta mých vrstevníků do ZUŠ v Milevsku, kde mi můj hlas pomáhal rozvíjet učitel klasického zpěvu Jiří Emmer a po něm paní učitelka Veneta Marešová. Až s příchodem na gymnázium jsem se o hlasovou a zpěvovou techniku začala zajímat ve větší míře a zahájila jsem soukromé studium sólového zpěvu a hlasové techniky u Petry Bártové, absolventky Konzervatoře Jaroslava Ježka v Praze 2.
JŠ: Tvou hlavní zálibou je hudba a zpěv. Co ještě tě baví?
Mezi moje další záliby patří třeba divadlo nebo čtení. V poslední době mě také hodně chytlo malování a tanec. Na základní škole jsem hodně sportovala, dělala atletiku a hrála floorball. Velmi často jsem jezdila na různé závody, našla bych někde v šuplíku i několik medailí. Postupem času však na sport ubýval čas a musela jsem se ho vzdát, vybrala jsem si hudbu.
AH: Kdy jsi začala zpívat v kapele The Needs? Líbí se ti tento styl muziky, nebo preferuješ jiný, popř. který?
Kapelu the Needs jsme založili s klukama koncem roku 2013. Písničky, které hrajeme, skládáme společně s ostatními členy kapely sami, jedná se tedy o vlastní tvorbu, tudíž jsou takovým odrazem našich osobností a něčím, co je uvnitř nás. To znamená, že i když je mi některá skladba bližší než jiná, nemůžu říct, že by se mi tvorba a styl kapely nelíbily. Co se týče jiných žánrů, zajímám se o klasickou hudbu, která mi v posledních letech přirostla k srdci. Dále se pak pohybuji v oblasti popu. Kromě the Needs koncertuji ještě s jednou plesovou kapelou, kde se hrají převážně popové písničky. Ráda si poslechnu i jazz, soul, blues nebo něco z tvrdšího soudku jako třeba System of a Down.
AH: Měla jsi předtím už nějaké zkušenosti s vystupováním?
Vystupovat před publikem jsem začala ve čtyřech letech, když jsem hrála na zobcovou flétnu. Po nějaké době jsem přidala hru na klavír, sólový a sborový zpěv. Příležitost vystupovat častěji mi dal v mých třinácti letech Jaromír Kašpar, který mě oslovil s nabídkou zpívat v jeho dvou kapelách, Jedemetam a the Gentleman. Naše spolupráce trvala tři roky a já jsem se za tu dobu zbavila trémy, naučila se základy jevištního projevu a na pódiu jsem se díky tomu začala cítit jako doma.
JŠ: Co říkají na tvůj zájem o hudbu a zpěv tvoji rodiče?
Když nad tím teď tak přemýšlím, nikdy jsem se jich na to nezeptala. Ale podle toho, jak mě v mých zájmech podporují, soudím, že jim to vůbec nevadí a že jsou pyšní na to málo, co jsem zatím dokázala. Vlastně to byl nápad maminky, abych se už v dětství nějakým způsoben v hudbě angažovala. To ona mě ve školce přihlásila na hodiny zobcové flétny, a tím to všechno začalo. Když jsem potřebovala odvézt do zkušebny nebo na koncert, nikdy to nebyl problém. Několikrát za rok chodí i na naše koncerty a hudba, kterou skládáme, se jim líbí. A já jsem jim moc vděčná za to, že mi umožňují dělat to, co mě baví a činí mě tím šťastnou.
JŠ: Dosahuješ dobrých studijních výsledků. Podle tvé účasti v soutěžích bych tipoval, že máš ráda biologii. Mám pravdu? Ve kterých vyučovacích předmětech si daří nejlépe a které jsou tvé oblíbené?
Ano, biologie mě opravdu baví, je to velmi zajímavá věda. Ráda se učím také dějepis, zajímá mě literatura a s oblibou chodím na hodiny matematiky s panem učitelem Dvořákem. Nejsem asi schopná říct, který z předmětů mi jde nejlépe. Ve všem, kromě fyziky, mám v současnosti velmi dobré známky a jsem se svými výsledky celkově moc spokojená.
AH: Co hodláš dělat po ukončení gymnázia? Bude kapela fungovat nadále?
Odpovědět na první část otázky je pro mě velmi těžké, nicméně asi se budu při rozhodování řídit srdcem a moje další cesta povede na uměleckou školu. A zda bude kapela fungovat nebo ne, to nikdo neví, může se to změnit ze dne na den. Každopádně v současné době pracujeme na nové tvorbě a já osobně věřím, že tady ještě nějaký ten rok budeme.
JŠ: Tvůj bratr Jan je absolvent naší loňské oktávy, která byla naší poslední. Co nám o něm povíš, jaké byly vaše vztahy v dětství a jaké jsou teď?
Můj bratr Jan je pro mě obrovským vzorem, byl jedním z hlavních důvodů, proč jsem na naše gymnázium nastoupila. Chtěla jsem jít v jeho šlépějích. Paradoxně on nyní studuje obor, který mi absolutně nic neříká, a to jaderné inženýrství. Naše zájmy byly už od dětství vždycky dost podobné, ať už se jednalo o sport nebo hodiny klavíru. Až v posledních letech jsme se jimi odlišili, ale vůbec nám to nebrání v tom spolu neustále vycházet dobře.
Děkujeme za rozhovor, ať se ti i nadále daří ve škole i v životě. Tobě a kapele přejeme hodně úspěšných vystoupení s písničkami, které se budou návštěvníkům líbit.
Pozn. k fotce Grammy 2014: Všechny zpěvačky prošly naší školou. Jsou to: zleva v anketě třetí Nina Radostová (4.A 2010 - 2014), uprostřed druhá Adéla Hadáčková a zcela vpravo vítězná Anička. Anička a Adéla jsou v současné době spolužačky. (Foto Klára Černá pro Písecký deník)
© 2024 Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183, Kontaktovat webmastera, Prohlášení o přístupnosti, Povinně zveřejňované informace, Mapa webu
ANTEE s.r.o. - Tvorba webových stránek, Redakční systém IPO