Nezaměstnanost

Nezaměstnanost je stav, kdy na trhu práce je přebytek nabídky práce ze strany žadatelů o zaměstnání nad poptávkou po práci ze strany zaměstnavatelů. Je stav, kdy firmy při dané výši mezd nechtějí příjímat další zaměstnance. Je to stav, kdy část práceschopného obyvatelstva nemá zaměstnání a neúčastní se tak pracovního procesu.

V zásadě nezaměstnanost můžeme rozdělit na:

1. dobrovolnou - někteří lidé po určitou dobu nechtějí být zaměstnáni, nevyhovuje je jim mzda, vzdálenost dojižděni za prací nebo jim vyhovuje být po určitou dobu bez zaměstnání. Vedle nich je v každé společnosti malá část populace, která zaměstnání nehledá vůbec. Z hlediska sledovaní nezaměstnosti dobrovolná nezaměstnanost za nezaměstnanost nepovažuje.
   
   
2. nedobrovolnou - je dána tím, není k dispozici dostatek pracovních míst; tedy stav, kdy počet nezaměstnaných, kteří hledají práci, převyšuje počet volných míst. Nedobrovolnou nezaměstnanost členíme na:
   1. frikční - krátkodobá nezaměstnanost. Lidé hledají nová pracovní místa, protože mění zaměstnání, či jsou to absolventi škol.
   2. strukturální - její příčinou je změna struktury poptávky po určitých povolání. Struktura poptávky po určitých povoláních se mění se změnami technologie či změnami v odvětvové struktuře národního hospodářství (např. útlum těžby a těžkého průmyslu). Patří se mi stav, kdy zanikají celé podniky pro vysoké mzdy nebo majitelé přesouvají výrobu do jiného kraje či do zahraničí. Změna struktury nevede jen k poklesu poptávky po určitých profesích, ale i k růstu nabídky pracovních míst, pro které společnost po určitou dobu nemá dostatek kvalifikovaných pracovníků.
   3. sezónní - poptávka po určité práci souvisí s ročním obdobím. Např. v zimě je v lyžařských střediscích větší poptávka po správcích vleků. Souvisí se sezónním charakterem některých odvětví - např. stavebnictví, rostlinná výroba v zemědělství apod.
   4. Cyklická - souvisí s vývojem hospodářského cyklu.

Za nezaměstnaného je považován člověk:

1. starší patnácti let
2. není zaměstnán (nebo nevykonává samostatně výdělečnou činnost)
3. aktivně práci hledá
4. je připraven k nástupu do práce do 14 dnů

Je to především osoba evidovaná na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání.

Míra nezaměstnanosti se počítá z údajů poskytovaných úřady práce. Ve skutečnosti je počet nezaměstnaných větší, protože mezi patří i osoby dlouhodobě nezaměstnané, kteří ztratili naději na nalezení práce a přestali ji hledat.

Přirozená nezaměstnanost vychází z toho, že frikční, sezónní a strukturální nezaměstnanost je trvalá. Není jevem negativním, je prostě přirozená. Určitá nízká míra nezaměstnanosti je nutná, protože jen tak je možný hospodářský růst, který nezbytně nutně potřebuje nové zdroje pracovních sil.

Ekonomicky aktivní osoby jsou osoby v produktivním věku. Patří mezi ně zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné i nezaměstnaní (dle definice dle kapitoly nezaměstnanost).

Ekonomicky neaktivní osoby jsou osoby do 14 let, osoby v důchodovém věku, osoby nemocné a zdravotně postižené a osoby, které nepracují, ale práci buď hledají vlastními silami či ji nehledají vůbec.