Politika nezaměstnanosti

Státní politika zaměstnanosti je součást hospodářské politiky státu, jejímž cílem je minimalizovat negativní důsledky nezaměstnanosti a dosáhnout rovnováhy mezi nabídkou práce a poptávkou po ní na trhu práce.

Zákon o zaměstnanosti ukládá státu pomáhat lidem najít zaměstnání.

Politika zaměstnanosti se člení na:

• aktivní - jejímž cílem je dosažení maximální možné zaměstnanosti cestou podpory vytváření nových pracovních míst, pomoci při hledání pracovních míst a poskytování příležitostí ke zvyšování kvalifikace.
• pasívní - má za cíl zmírňovat negativní důsledky nezaměstnanosti systémem finančích dávek.

Státní politiku zaměstnanosti provádí stát prostřednicetvím Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a Úřadu práce.

Úřad práce eviduje volná pracovní místa, eviduje uchazeče o zaměstnán a pomáhá nezaměnstnaných s hledáním práce.

Nástroje politiky zaměstnanosti

• nástroje aktivní politiky:
  1. rekvalilfikace
  2. investiční pobídka - finanční příspěvek zaměstnavatelům na vytváření nových pracovních míst
  3. veřejně prospěšné práce - časově omezené práce pro dlouhodobě nezaměstnané
  4. finanční podpora zřizování účelných pracovní míst - zejména pro zaměstnávání jinak těžko zaměstnavatelných osob (starších 50 let, se změněnou pracovní schopností apod.)
• nástroje pasívní politiky:
  1. podpora v nezaměstnanosti
  2. podpora při rekvalifikaci

Ilustrační obr.: obrábění kovů na čislicově řízeném stroji (public domain z Wikimedia Commons)