Druhé přípravné setkání Pražského studentského summitu

Po loňské úspěšné účasti naší školy  na Pražském studentském summitu opět oslovil naši školu náš absolvent Štěpán Komárek. Letos jeho slova padla na úrodnou půdu s ještě větším účinkem, neboť oslovil ještě více našich studentů než loni. Takže po loňské účasti Matoušů Mlčkovského a Pince společně s naší bývalou žákyni Nelou Karlovou, která přestoupila na gymnázium strakonické, se opět přihlásil Matouš Pinc a s ním další čtyři studenti.

Nyní již předávám slovo přímým aktérům.

Na první adventní neděli 27. listopadu 2022. připadl termín 2. přípravného setkání studentského summitu. 

Co to je SUMMIT, ptáte se? Pražský studentský summit je alternativní možnost vzdělávání pro studenty středních škol. Koná se vždy jednu ze sobot v měsíci a je zakončen finální konferencí, na které studenti předvedou soft skills, které během všech těch přípravných setkání získali. Kvůli lehce chaotické organizaci vám podáváme hlášení až z 2. workshopu. Počítejte s tím, že budete mít co číst i o svátcích. 

Vánoční atmosféra však musela ale během setkání jít stranou, protože v plánu byly mnohé přednášky s trpkými tématy, která byla v rozporu s všeobecným poblázněním řadových Pražanů. Kvůli nespecifikovaným organizačním potížím bylo setkání přesunuto do ikonické budovy českého vědění - do Právnické fakulty Univerzity Karlovy. V prostorách právnické svatyně jsme si v 9.30 vyslechli úvodní zahajovací řeč, na kterou plynule navázala zástupkyně ředitele oboru OSN MZV paní Kristina Pelkiö svou přednáškou o fungování OSN, především pak Rady bezpečnosti. Následně si každý z nás vyslechl další přednášku podle svého výběru. Marian Miklavčič se zúčastnil semináře vedeného panem Michalem Parízkem na téma Globalizace a krize globálního vládnutí. Karolína Pincová s Eliškou Kortanovou vyslechly pana Filipa Šeboka a jeho povídání o vlivu 20. sjezdu Komunistické strany Číny na její zahraniční politiku.   Matouš Pinc se z důvodu blížící se maturity vybral program o psaní seminárních prací a blogů, pod záštitou zpravodajské stránky: “Studentské listy” a Marek Černý se pro změnu zúčastnil minisimulace Trojské války. Po následné obědové pauze jsme se již definitivně rozdělili a každý se vydal za svým modelem OSN.

Marian Miklavčič strávil odpoledne v kolektivu delegátů ostatních čtrnácti států zasedajících aktuálně v Radě bezpečnosti OSN. Nezahálelo se ani minutu. Nejdříve jsme se důvěrně seznámili s fungováním a jednacím řádem Rady bezpečnosti, následně přišla na řadu problematika válečného konfliktu v Tigraji na severu Etiopie. Na závěr jsme si prakticky vyzkoušeli průběh jednání, kdy každý z delegátů hájil zájmy předem rozlosovaných restaurací v debatě o nejlepší fast food na českém trhu. 

 Matoušovo jednání na druhou stranu dostalo trochu odlehčenější nádech, když se cvičně jednalo ohledně toho, na jakém záhonku bude moct být která zelenina.

Karolína se na začátku odpoledního programu dozvěděla o problematice mistrovství světa ve fotbalu v Kataru s ohledem na nucenou práci, následovalo seznámení s jednacím řádem a mohlo se jednat. Téma našeho jednání se týkalo Velké mostecké stávky, kde jsme se v průběhu i o ní něco dozvěděli. 

 Eliška Kortanová, která zastupuje naší čínskou delegaci ve WHO, si nejdříve vyslechla prezentaci na obezitu, na kterou bude psát své první stanovisko. Dále se společně s delegáty Světové zdravotnické organizace naučila lépe argumentovat a tuto dovednost si vyzkoušela na prvním menším jednání o povinném očkování, kde zastupovala odbornou veřejnost.

Marek Černý je členem orgánů UNEP, který se zaměřuje na environmentální témata. Na jeho workshopu proběhlo jednání o výstavbě přehrady Kárahnjúkar na Islandu. Toto jednání skončilo rozhodnutím, že přehrada ohrožující životní prostředí na Islandu postavena nebude. Poté však ještě proběhla krátká přednáška k tématům životního prostředí.

Oficiálně skončilo 2. přípravně setkání v 17.00, my jsme se ovšem ještě přece jenom nechali okouzlit neodbytnou vánoční  atmosférou. Pod rozsvíceným vánočním stromem na Staroměstském s teplým nápojem se nám přece jenom loučilo lépe.